Velká Británie chce ve spolupráci s dalšími spojenci včetně USA poskytnout Ukrajině tisíce nových bezpilotních letounů s umělou inteligencí. Informoval o tom server Bloomberg. Ukrajině by podle výrobců mohly tyto drony pomoci zničit některé hůře dosažitelné ruské cíle. Drony by mohly být odeslány do několika měsíců.

Jeden z účastníků programu Bloombergu poznamenal, že bezpilotní letouny s umělou inteligencí mají být nasazeny ve velkých flotilách, které budou vzájemně komunikovat a zaměřovat se na ruské pozice, přičemž k ovládání každého z nich nebude potřeba lidský operátor.

Lidé, kteří tuto technologii vyvíjejí, se domnívají, že by mohla Ukrajině umožnit potlačit některé těžko dosažitelné ruské pozice bez nutnosti obětovat lidské životy. Výrobci tvrdí, že drony mohou být v ideálním případě na Ukrajinu odeslány během několika měsíců, zároveň ale varují, že tento termín se může prodloužit.

Tento týden se během zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu partneři zavázali dodat celkem jeden milion bezpilotních letounů pro ukrajinské ozbrojené síly.

EU se stejně jako Spojené státy snaží podporovat Ukrajinu vojensky i finančně, vedle dodávek zbraní to však stačí převážně na pokrytí potřeb spojených se základním provozem invazí sužované země. „Vidíme, že náklady na rekonstrukci v posledním roce dále vzrostly. Hlavním zdrojem ukrajinské obnovy by měla být konfiskace ruského majetku zmrazeného na Západě. Potřebujeme tento proces zahájit už letos,“ uvedl ke zprávě ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Pokračující podpora Ukrajiny je investicí do vlastní bezpečnosti zemí Severoatlantické aliance, řekl zároveň tento týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu při příchodu na jednání ministrů obrany zemí bloku. Podle Stoltenberga je proto třeba jistota, že Ukrajinci, kteří se už dva roky brání ruské ozbrojené agresi, mají k dispozici potřebné zbraně. Šéf NATO také zdůraznil význam navýšení produkce munice.

Česko našlo pro Ukrajinu munici

Česká republika našla v zemích mimo Evropskou unii zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohla Ukrajině dodat v řádu týdnů, pokud s partnery v USA, Německu, ve Švédsku nebo dalších zemích zajistí financování. V sobotu to v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil český prezident Petr Pavel. Později na tiskové konferenci řekl, že při shánění peněz na nákup této munice nepředpokládá problémy.

„Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel.

Bruselský server Politico na počátku února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. Konkrétní země ale Pavel neupřesnil.

„Z pochopitelných důvodů to není možné. Kdyby to tak bylo, tak by to ty země na Ukrajinu doručily samy. Z politických důvodů to ale třeba nevidí jako průchozí,“ řekl český prezident. Poznamenal, že české ministerstvo obrany a české zbrojní firmy mají díky svým kontaktům velmi dobrý přehled o dostupnosti munice a techniky ve světě.

Pavel rovněž nečeká, že bude složité najít finance na nákup munice. Konkrétní sumu ale nezmínil. „Objem peněz bude závist na jednání s těmi zeměmi,“ řekl.

Dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů jsou v zemích Severoatlantické aliance považovány za standardizovanou munici, která by měla být použitelná v kombinaci se zbraněmi jednotlivých členských zemí. Granáty ráže 122 milimetrů se používají například v sovětských houfnicích.