Válka Ruska proti Ukrajině se stala důležitou zkouškou pro dělostřeleckou výzbroj, protiletecké zbraně, obrněnce a drony. Už jen sama zpráva o úspěšném použití proti jedné z nejsilnějších armád světa zaručuje výrobcům pozornost a dává pádný argument při jednání se zákazníky. Zbrojovky, jejichž výrobky obstály ve válce, dostávají nejen zakázky na doplnění vyčerpaných arzenálů západních zemí, ale díky dobré reklamě získávají nové trhy, rozšiřují výrobu a modernizují své výrobky rychleji než konkurenti, píše list Ukrajinska pravda pod titulkem "Proč je pro západní země výhodné dodávat zbraně Ukrajině".

Jako konkrétní příklad zmínil "historickou událost" z letošního května, kdy americký protiraketový systém Patriot sestřelil z nebe nad Kyjevem ruskou hypersonickou střelu Kinžal, o které se dříve tvrdilo, že ji žádná protivzdušná obrana nedokáže zachytit. Ukrajinské oznámení o sestřelení ruské střely a článek listu The Wall Street Journal, jak se americké patrioty staly hrdiny ukrajinské války, se staly neocenitelnou reklamou, která výrobcům, společnostem Raytheon a Lockheed Martin, přinesla zisky v řádu miliard dolarů.

Až dosud se věřilo, že dodávky zbraní Ukrajině závisí pouze na loajalitě spojenců a vítězstvích na frontě, píše Ukrajinska pravda. Tyto dodávky však ovlivňuje i konkurence mezi západními státy a jejich ambice uplatnit se na světovém zbrojním trhu, míní deník a za příklad komerčního úspěchu označuje americké raketomety HIMARS, které podle něj změnily pravidla hry v rusko-ukrajinské válce. Tento úspěch upoutal i Litvu, Lotyšsko a Estonsko, které hledaly zbraň schopnou odstrašit ruskou armádu. Loni pobaltské státy přešly od zájmu k podpisu smluv za více než miliardu dolarů. Mezitím popularita raketometů přesáhla hranice Evropy a svou objednávku rozšířil Tchaj-wan, zájem projevilo Maroko i tři země z asijsko-tichomořské oblasti. A výrobci Lockheed Martin a Raytheon plánují roční výrobu zdvojnásobit.

Rostoucí poptávky po zbraních chce využít i Francie, která nabízí své houfnice Caesar, rovněž ověnčené dobrými výsledky na ukrajinském bojišti. "Do konce roku budou továrny společnosti Nexteru fungovat nepřetržitě a produkovat osm houfnic za měsíc namísto čtyř," podotkl ukrajinský deník. Dodal, že zvýšené poptávce se těší i protitankové řízené střely Javelin, rovněž z produkce amerických společností Lockheed Martin a Raytheon. "Po úspěšném použití proti ruským tankům si je objednaly Brazílie, Albánie, Bulharsko a Lotyšsko," napsal list s tím, že výrobci se chystají vyrábět 4000 těchto raket ročně, dvakrát více než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Potenciální zákazníci spěchají, protože kapacity zbrojovek jsou omezené, leckdy částečně zamluvené pro Ukrajinu či pro obnovení rezerv v těch zemích, z nichž byly zbraně na Ukrajinu odeslány. Jako příklad podle listu může posloužit americko-norský systém protivzdušné obrany NASAMS, který při sestřelování ruských raket a dronů prokázal vysokou účinnost. Přestože výrobní cyklus těchto zbraní je dlouhý, tchajwanské úřady se rozhodly počkat, až na ně přijde řada.

Poptávka stoupla i po dronech Switchblade 300/600, o kterých málokdo slyšel, než se osvědčily v bitvách s Rusy a staly se nepostradatelnou součástí moderního válčení. Loni smlouvy na jejich nákup podepsaly Francie a Litva, píše Ukrajinska pravda. Za další příklad označil turecké drony Bayraktar TB2, jejichž nasazení na Ukrajině podnítilo výrobce, aby zlepšil součinnost svých dronů s dělostřelectvem, zrychlil výměnu informací, zlepšil ochranu před radioelektronickým rušením a umožnil součinnost s drony, které zasáhnou cíl a samy při tom zaniknou.

Za další příklad list označil francouzsko-italského konkurenta amerických patriotů, systém SAMP-T, který ale nikdy nebyl vyzkoušen v boji - než jej letos Francie a Itálie poskytly Ukrajině. Podobně konkurence s americkými stíhačkami by mohla podle deníku přimět Stockholm, aby poskytl Ukrajině stíhačky Saab JAS 39 Gripen. O ně sice projevily zájem desítky zemí, ale kupci nakonec dali přednost amerických strojům F-16 či F-35. Na rozdíl od amerických konkurentů totiž švédská stíhačka nikdy nebyla vyzkoušena ve skutečném boji.