Proč Petr Fiala popírá realitu extrémně drahého plynu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Základ důvěryhodnosti země stojí a padá s tím, zda se dá věřit statistickým datům, která o sobě zveřejňuje. Pro investory je to základní kompas, který rozlišuje země civilizované a méně civilizované. Málokdo dnes věří datům, která třeba o inflaci přichází z Ruska. Ale nemusíme chodit až tak daleko na divoký východ.
Stačí návrat před rok 2010, kdy se ocitlo na hraně státního bankrotu Řecko. Člen Evropské unie a eurozóny. Číslům z Řecka dlouho nikdo nevěřil a v krizi se ukázalo, že to podezření bylo namístě. Stát vydával čísla, která byla v rozporu s realitou. Kreativním účetnictvím se proslavila i Itálie. Tyto příběhy mají následky. Hodnocení spolehlivosti těchto zemí, odrážející se v ratingu, je zpravidla výrazně nižší než u těch důvěryhodných. Takže se to odráží ve vyšších přirážkách za riziko. Na úrocích, za něž investoři těmto zemím a pak i jejich firmám půjčují.
Zpochybňování základních dat o stavu ekonomiky a společnosti samozřejmě nepřidá na důvěře ani uvnitř země.
Fiala čísla velmi razantně zpochybnil. „Je to vážný problém. Problém je ale ve statistice, nikoli v cenách. Čísla nesedí, statistika neodpovídá realitě. Nehodlám se s tím smířit, je to jenom matení občanů,“ odpověděl premiér na tiskové konferenci na dotaz novinářů po jednání kabinetu. Už pro to své tvrzení ale nepředložil žádné důkazy. Namístě je tedy otázka: jak premiér ví, že to neodpovídá realitě? Z jakých dat vychází?
Fiala zároveň oznámil, že žádá o vysvětlení. „Ten, kdo dělá chybu, musí být odhalen. Na příští týden si pozvu zástupce energetických firem, Energetického regulačního úřadu i Českého statistického úřadu a budeme se bavit, kde se chyba objevuje.“
To je bez důkazů, kde by chyba měla být, dost ostrá rétorika. Český statistický úřad i Energetický regulační úřad jsou z dobrých důvodů nezávislé instituce, nad nimiž nemá vláda žádnou moc. Zvlášť u statistiků právě proto, aby jejich čísla byla důvěryhodná a nečelili podezření z politických tlaků. U Energetického regulačního úřadu to platí proto, aby nezasahoval do cen na politickou objednávku.
Petr Fiala by si měl dát velký pozor, aby nevyvolal podezření z pokusu o politické úpravy pro vládu mimořádně nepříjemných statistik. Tomu se dá zabránit jen tím, že řekne, kde chybu tuší.
Navíc je tady řada zdokumentovaných příběhů těch, komu loni na podzim chodily faktury za plyn s násobkem cen. Takže číslo z Eurostatu na první pohled nevypadá mimo realitu. Eurostat zveřejňuje data, která mu dodali statistici z členských zemí.
Navíc například data o inflaci ukazují, že plyn skutečně meziročně zdražil o 160,5 procenta. I kdyby platilo toto číslo, nikoli těch hrozivých 231 procent, máme druhé nejvyšší zdražení z celé Evropské unie.
Rekordmany jsme i v růstu cen elektřiny. Ta ve druhé polovině loňského roku meziročně zdražila o 97 procent. Před námi jsou jen Rumuni se 112 procenty. Za námi Dánové se 70 procenty navíc. V Nizozemsku ve stejné době naopak ceny elektřiny spadly o 7 procent a na Maltě o 3 procenta.
To si žádá od vlády jasné vysvětlení, co se v domácí energetice děje. Že se tady něco vymklo, je zřejmé na první pohled.
Chyba se samozřejmě může stát. Pověstný je příběh, kdy ekonomy vyděsila statistika o zahraničním obchodě, kde byl extrémní nárůst dovozu zboží do země. Tím se zároveň prudce vyhoupl schodek obchodní bilance. Rébus rozluštil bystrý analytik jedné z bank. Fanoušek letectví si ve specializovaném časopise všiml, že česká firma dostala obrovskou zakázku na servis letadel. Aby je mohla opravit, musela je do země dovézt. Tím naskočila do statistiky importu. Ve vývozu se naopak objevila až po dokončení zakázky. Záhada byla velmi seriózně vysvětlena.
Po ostrém obvinění má Petr Fiala povinnost ho velmi dobře vysvětlit. A vyhnout se podezření, že chce politicky ohnout vládě nepříjemnou statistiku. To by nás na dlouho poškodilo ještě víc než to, že jsme zjevně energetickou krizi zvládli podstatně hůř než jiné země Evropy. Stejně jako už dlouho hůř zvládáme inflaci.