Váhání prezidenta Petra Pavla odsunulo o měsíc platnost přísnějších pravidel pro předčasné důchody. Státní kasu to tak bude stát nemálo peněz navíc. Vláda se původně snažila v rychlosti utnout hon za výhodnějšími odchody v předdůchodovém věku, který v minulém roce zažehlo ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a prosadit tak první část změn v důchodovém systému. Očekávání se po odsunutí platnosti potvrdila, dalších téměř 20 tisíc lidí si pojistilo výhodnější podmínky podle původních pravidel. To je v porovnání s předchozími lety násobný zájem.

Důchodová novela měla podle plánu vlády původně platit od září. Prezident Petr Pavel měl k zákonu výhrady. Poukazoval mimo jiné na to, že nový model mimořádné valorizace bude dražší než ten dosavadní. Normu podepsal 1. září, nová pravidla se tedy zavedla o měsíc později.

To neodvratně znamenalo, že lidé dostanou více času zažádat si o předčasné důchody či alespoň o „fixaci“ současných podmínek pro budoucí žádost. A jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení, která poskytla deníku Echo24, další tisíce lidí tento signál vyslyšelo.

O předčasný důchod si za celé září požádalo přes 8 tisíc lidí. To je prakticky dvojnásobek oproti žádostem v září let 2021 a 2022, kdy bylo žádostí přes 4 tisíce. Podobně je tomu pak v případě formuláře tzv. Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, kterým si lidé mohou na několik měsíců „zafixovat“ datum – a tedy v tu chvíli platné podmínky – v kterých uplatnili nárok na důchod, ačkoliv samotnou žádost podají později. Lidé těchto tiskopisů podali za září přes 10 tisíc, což je po srpnu druhý nejvyšší počet v tomto roce.

Podle dřívějších odhadů, které zmínil ministr práce Marian Jurečka, se kvůli měsíčnímu odkladu očekával přírůstek dalších deseti tisíc žádostí o předčasné důchody. Jen v takovém případě by náklady pro příští rok měly činit kolem tří až čtyř miliard korun navíc. Už minulý rok a zcela rekordní počet žádostí o předčasné důchody totiž znamenal enormní výdaje do důchodového rozpočtu.

Už dříve přitom bylo jasné, že letos půjde o další rekordní rok. Na konci června mělo trvale krácený důchod kvůli předčasnosti 696 800 celkem z 2,36 milionu starobních důchodců a důchodkyň. Průměrně pobírali 18 398 korun. Průměrná částka při řádném nástupu do důchodu činila 20 233 korun. ČSSZ pak dostala letos jen do poloviny září 86 400 žádostí o předčasný důchod, což už tehdy bylo o 5800 víc než za celý loňský rok a zhruba třikrát víc než za rok 2021. Zájem o dřívější penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich tehdejší výhodnost.

Do předčasné penze je od října možné chodit nejvýš tři roky před důchodovým věkem. Dosud se tato hranice postupně prodlužovala na pět let. Dřívější penzi bude možné od příštího podzimu získat také až po 40 letech placení důchodových odvodů, doteď stačilo 35 let. Při dřívějším nástupu do důchodu se bude základ pro výpočet penze krátit za každých 90 dnů před termínem o 1,5 procenta. Dosud se strhávalo za každé tři měsíce před důchodovým věkem 0,9 procenta ze základu, od jednoho roku do dvou let 1,2 procenta a až od druhého roku 1,5 procenta. Zásluhový díl penze se už také nebude valorizovat. Navyšovat se začne až od dalšího roku poté, co člověk dosáhl řádné penzijní věkové hranice. Do té doby se bude zvedat jen solidární pevný díl důchodu.

Prezident měl k novele výhrady. Chybělo mu přechodné období pro zkrácení možnosti předčasné penze. Vytýkal vládě i to, že nové nastavení mimořádných valorizací je dražší než to nynější. Opoziční ANO si chce na změny a způsob jejich prosazení stěžovat Ústavnímu soudu.