Vůdce parlamentního klubu Zelenského strany Služebník lidu Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na „mírových“ jednáních s Rusy v Bělorusku a Turecku v roce 2022, v rozhovoru potvrdil, že ruská delegace slíbila Kyjevu mír výměnou za odmítnutí vstupu do NATO. Ukrajinci jim však prý nevěřili. S podpisem dohody nesouhlasil bývalý premiér Spojeného království Boris Johnson, který hned poté přijel do Kyjeva. Arachamija ale popírá, že by Ukrajina dohodu odmítla pod nátlakem Johnsona. Informoval o tom nyní server Ukrajinska pravda.

Novinářka Nataliia Mosejčuková v rozhovoru s poslancem Nejvyšší rady Ukrajiny Davydem Arachamijou poznamenala, že na setkání s africkou delegací ukázal ruský prezident Vladimir Putin údajně hotový návrh mírové dohody s Ukrajinou, dohodnutý během jednání v Bělorusku, který byl prý iniciován v Istanbulu.

Zde je to v angličtiněpic.twitter.com/jRvNxJi2I6

— Strategické Myšlení (@StrategickeM) November 25, 2023

Podle Putina bylo v tzv. dohodě O trvalé neutralitě Ukrajiny a bezpečnostních zárukách 18 článků, kde je „rozepsáno vše, od vojenské techniky až po personál ozbrojených sil Ukrajiny“, a dokument údajně podepsal vedoucí ukrajinské delegace.

Arachamija nicméně řekl, že „Putin tento dokument z nějakého důvodu nezveřejnil. Proč asi? Kdyby takový dokument měl, zveřejnil by ho,“ „Oni skutečně téměř do poslední chvíle doufali, že nás donutí podepsat takovou dohodu, abychom přijali neutralitu. To pro ně bylo nejdůležitější. Byli připraveni ukončit válku, pokud bychom souhlasili – jako kdysi Finsko – s neutralitou a zavázali se, že nevstoupíme do NATO,“ dodal Arachamija.

Podle politika šlo o klíčový bod. „Všechno ostatní byla jen rétorika a politické ‚koření‘ o denacifikaci, ruskojazyčném obyvatelstvu a bla bla bla bla,“ popsal. Na otázku, proč Ukrajina na tento bod nepřistoupila, poslanec odpověděl, že stát Rusům nedůvěřuje, protože jsou ochotni slíbit cokoli.

Arachamija poukázal na to, že aby se mohli dohodnout na bodu o ukrajinské neutralitě, bylo by nutné změnit ústavu. „Naše cesta do NATO je v ní napsána,“ vysvětlil a dodal, že velkou roli hrála právě i nedůvěra v Rusy. „Bylo by možné toho také dosáhnout pouze v případě, že by existovaly bezpečnostní záruky. Nemohli jsme něco podepsat, odstoupit. Všichni by si odpočinuli a oni by pak [vtrhli] ještě připravenější. Proto bychom mohli tuto cestu zkoumat až tehdy, když bude absolutní jistota, že se to nebude opakovat. Žádná taková však neexistuje,“ řekl politik.

Arachamija připomněl, že když se delegace vrátila z Istanbulu, přijel do Kyjeva britský premiér Boris Johnson a řekl, že Západ s Moskvou nic podobného nepodepíše.

Arachamija zároveň popřel, že by ukrajinská delegace byla připravena takový dokument podepsat a že by k tomu Kyjev donutil Johnson. Podle ukrajinského politika neměla delegace ani zákonné právo cokoli podepsat. Západní partneři prý o jednáních věděli a viděli návrhy dokumentů, avšak nepokoušeli se rozhodnout za Ukrajinu, spíše dávali rady. „Vlastně nám poradili, abychom se nepouštěli do pomíjivých bezpečnostních záruk, které v té době nemohly být vůbec poskytnuty,“ řekl poslanec, který stál v čele vyjednávací delegace.

Po ruské invazi se Ukrajina pokusila vyjednat mír. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyzval ruského prezidenta k projednání všech naléhavých otázek při osobním setkání, které Putin ignoroval. Nakonec Zelenskyj prohlásil, že Putinova prohlášení o tom, že chce mír, nejsou upřímná, a schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o nemožnosti vést s ním jednání.