Poslaneckou sněmovnou prošla vládní reforma důchodů, která zavádí změny v penzijním systému. Reforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí. Ze 188 přítomných poslanců bylo 103 pro a proti 85. Nyní už opoziční Piráti na protest odešli ze sálu.

Reforma počítá s pomalejším růstem věku pro odchod do penze o měsíc ročně místo až dvou měsíců a s věkovou hranicí 67 let. Ve vládní novele omezila na přibližně desetinu původně navrhovaný okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Zásadní opoziční pozměňovací návrhy dolní komora odmítla. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

„Pojedenácté jste znásilnili jednací řád. My toto zvěrstvo zrušíme,“ řekla po hlasování šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Předseda hnutí Andrej Babiš nicméně ve sněmovně v pátek chyběl.

Opoziční hnutí ANO a SPD se stavěli proti dalšímu zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu a proti postupnému snižování výpočtu nových penzích od přespříštího roku. Sněmovna schválila důchodovou reformu pravděpodobně s pomalejším růstem věku pro odchod do penze o měsíc ročně místo až dvou měsíců a s věkovou hranicí 67 let. Původní vládní návrh s žádným stropem nepočítá.

„Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili přímo do ústavy, aby nebyla předmětem experimentů,“ řekla za klub SPD Lucie Šafránková. Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, nyní schvalované změny zruší.

Omezení dřívějších penzí pro náročné profese, jak je navrhli Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS), zprvu vyvolal neshody i v samotné koalici. Reforma původně počítala s tím, že by nárok na dřívější důchod měli pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody.

Bez krácení pobírané částky by mohlo jít do důchodu až o pět let dřív asi 120 000 lidí. Schválený poslanecký návrh ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše 15 000. Koalice se shodla na řešení, že pracovníkům spadajících do čtyř rizik třetí kategorie mají zaměstnavatelé povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty. Pokud lidé v rizikové profesi odejdou do předčasného důchodu, podle schválené úpravy Martina Dlouhého (TOP 09) už v ní nebudou smět dál pracovat.

Pomalejší zvyšování věku pro odchod do důchodu o měsíc ročně do hranice 67 let se do novely dostal na návrh skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). V 67 letech by měli odcházet do důchodu lidé narození po roce 1988.

Opoziční ANO a SPD neprosadily ponechání současné hranice 65 let. Původní vládní verze reformy počítala s nepravidelným posouváním věkové hranice podle doby dožití ročně nejvýš o dva měsíce bez zastropování. Důchodový věk se zvyšuje už teď, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na současnou hranici 65 let se měl dostat ve 30. letech tohoto století.

Obě opoziční hnutí neprosadila vyškrtnutí pasáže, podle níž se má mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému.

Výchovné jen na třetí a další dítě

Sněmovna upravila na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě.

Celkem poslanci hlasovali o třech desítkách pozměňovacích návrhů. Poslanci ANO neprosadili například návrat původních pravidel běžných valorizací důchodů se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a pravidel mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek. Sněmovna odmítla také zmírnit pravidla pro předčasné důchody a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci. SPD neuspělo například s úpravou, která ponechávala nynější podmínky takzvaných odložených důchodů, když reforma předpokládá jejich zmírnění. Jiné úpravy tohoto hnutí se týkaly obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejich nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let. Nyní už opoziční Piráti neprosadili valorizaci rodičovského příspěvku podle stejných pravidel, jaká platí pro penze.

Sněmovna schválila i další koaliční pozměňovací návrhy. Týkají se promítnutí nového institutu partnerství do zákona o důchodovém pojištění, zavedení zdravotního a důchodového pojištění pro prezidentovu manželku nebo partnerku, úhrady nákladů za posílání penzí do ciziny a digitálního podpisu žádostí a převodu důchodové agendy vězeňské služby a celníků pod ministerstvo vnitra. Podle individuálního návrhu Vojtěcha Munzara (ODS) upravila dolní komora doplňkové penzijní spoření. Jde například o některá hlediska investování v účastnických fondech a o podmínky nakládání s penězi účastníků před blížícím se důchodovým věkem.