Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů schodek 198,1 miliardy korun, který byl meziročně o 189,2 miliardy korun větší. V prosinci loňského roku skončila bilance schodkem 1,2 miliardy korun, byl meziročně o 15 miliard korun menší. Bilance je horší kvůli drahé ropě a plynu, vyplývá ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Česko má suverénně nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře – loňský prosincový ‚finiš‘ je totiž lepší, než se čekalo, zejména díky dobrému výkonu autoprůmyslu,“ domnívá se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Meziročně vzrostl vývoz o 8,9 procenta na 346,7 miliardy korun a dovoz o 3,9 procenta na 348 miliard korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 6,8 procenta. „Meziroční růst vývozu i dovozu v prosinci zpomalil, dovoz vzrostl tentokrát méně než vývoz,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. „Předběžné údaje za celý rok 2022 potvrzují meziroční zhoršení obchodní bilance o zhruba 189 miliardy korun, což je v obdobné výši, jako tomu bylo mezi rokem 2020 a 2021,“ doplnila.

„Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání. Takřka 200miliardový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, tehdy činil 44,3 miliardy korun,“ říká ekonom a spolupracovník redakce Echo24.

Česko má suverénně nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře – loňský prosincový „finiš“ je totiž lepší, než se čekalo, zejména díky dobrému výkonu autoprůmyslu. pic.twitter.com/koi3Ri7cmN

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 6, 2023

Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně lepší výsledek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 11 miliard korun. Přebytek obchodu s motorovými vozidly se zvýšil o 9,1 miliardy korun a schodek obchodu se základními farmaceutickými výrobky se zmenšil o 3,3 miliardy korun. Nepříznivý vliv měl zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 8,8 miliardy korun, a to v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství, a obchod s elektrickými zařízeními o 3,1 miliardy korun.

Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR jsou podle Kovandy drahé energie, zejména ropa a ropné produkty a také plyn. „Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Lepší než očekávaný ‚finiš‘ zahraničního obchodu podpořila nad očekávání silná prosincová průmyslová produkce, tažená zejména autoprůmyslem. Průmyslová výroba v prosinci přidala meziročně čtyři procenta, zatímco experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější její vzestup o 3,3 procenta,“ podotýká Kovanda s tím, že automobilovému průmyslu nahrávala zlepšující se situace v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích v prosinci.

Zároveň ochabnutí autoprůmyslu brání to, že se nyní vyřizuje řada objednávek z minula, které nebyly vyřízeny včas právě kvůli zpřetrhaným řetězcům. „Průmyslová produkce letos poroste nepatrně výrazněji než loni, kdy celkově přidala 1,7 procenta. Letos by to měla být zhruba dvě procenta, pokud se dále nevyhrotí evropská energetická krize a recese se Německu a starému kontinentu víceméně vyhne, byť jeho ekonomika bude stagnovat,“ předvídá Kovanda budoucnost evropských trhů.

Hodnoty v podzimních měsících však ovlivnila mj. nízká srovnávací základna v automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích, kde v předchozím roce chyběly komponenty. „K tomu se řada jiných sektorů, zejména energeticky náročná odvětví, poslední měsíce
potýkala s nepříznivými výsledky, které se odrazily i v poklesu produkce za celý loňský rok. Vývoj průmyslu v závěru roku také odrážel postupné zpomalování ekonomiky,“ prohlásil ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Podle Čížka se i přes toto ekonomické zpomalení nepotvrdily krizové scénáře nedostatku nebo dalšího prudkého růstu cen zemního plynu. „Firmy se nakonec probojovaly rokem 2022 s kladnou hodnotou meziročního růstu a průmysl jako celek vyrovnal předcovidovou úroveň výroby z roku 2019,“ domnívá se Čížek.