Víkendový volební model agentury Kantar potvrdil nový trend mezi českými voliči – k hnutí ANO se přesouvají lidé ještě donedávna věrní vládní koalici, a především ODS. Podle autora výzkumu Pavla Ranochy je poměrně jasná i struktura přeběhlíků. Povětšinou jde o starší voliče, kteří mají ve 2 z 5 případů základní vzdělání a žijí spíše v menších městech a obcích. Ranocha to uvedl na dotaz deníku Echo24.

Volby by podle květnového průzkumu vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Následovala by ODS a Piráti, jejichž podpora by byla 17 a 11,5 procenta. Do Sněmovny by se ještě dostalo hnutí SPD s osmi procenty a STAN s 6,5 procenta hlasů. V případě, že by se voleb zúčastnila koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, měla by 24 procent hlasů a skončila by na druhém místě za ANO.

Viditelně tak klesá podpora koalice Spolu tažené občanskými demokraty. Ta ve volbách v roce 2021 získala ještě téměř 28 procent hlasů, čímž těsně předběhla ANO. Naopak hnutí Andreje Babiše postupně nabývá na síle, na čemž lze vzhledem ke stagnaci preferencí u Pirátů a Starostů demonstrovat přesun voličů, který je možné sledovat už druhý měsíc po sobě.

„Zhruba dvě třetiny nově příchozích voličů ANO jsou od stran vládní koalice, zejména od ODS. Mezi důvody je dobře patrná obecná jednotící linie, a to velká nespokojenost s prací vlády, neplnění vládního programu nebo špatná komunikace,“ píší autoři průzkumu. Část nových voličů ANO nabralo také u SPD.

Starší a z malých měst

Redakce se doptala i na profil „přeběhlíků“. Podle sociologa Ranochy je poměrně jednoznačný. Lidé, kteří přešli od vládních stran k ANO, jsou spíše ze starších generací. Konkrétně jich je 36 procent starších 60 let, v případě vládních stran to je pouze 22 procent. Výrazný rozdíl nastává i u vzdělání. Konkrétně 42 procent z nich má základní vzdělání, což je více než dvojnásobek proti těm, kteří u vládních stran zůstávají. Přeběhlíci také žijí spíše v menších městech nebo obcích. Celkem 53 procent z nich bydlí v sídlech do 5 tisíc obyvatel, u voličů věrných vládě to je jen 39 procent.

„Čili jde o voliče, kteří demograficky spadají na pomezí mezi vládním a opozičním táborem, a tedy je u nich evidentně větší riziko, respektive potenciál, že se přesunou, či se již přesunuli,“ vysvětluje Ranocha.

Nebudeme lakovat na růžovo

Představitelé vládní koalice pokles preferencí vysvětlují především nepopulárními opatřeními, které bylo nutné provést. „Našim voličům jsme slíbili, že jim nebudeme lhát a lakovat věci na růžovo. A oni nám dali svou důvěru, protože chtěli, aby se začaly dělat potřebné změny, byť nejsou populární, jako je například reforma penzí,“ řekla redakci předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „I z průzkumu vyplývá, že to drtivá většina voličů koalice SPOLU chápe a věřím, že kroky, které podnikáme v dlouhodobé perspektivě ocení i ti, co je zatím nepodporují,“ dodala.

Politika není soutěž popularity. Politika je hledání správných řešení a jejich prosazování. A skutečný lídr to dělá s odvahou i za cenu, že to zrovna není populární. Naše vláda se rozhodla udělat to, co vlády Andreje Babiše nedokázaly a co nám způsobuje obrovské problémy.…

— Petr Fiala (@P_Fiala) June 12, 2023

Podporovatelé změn v takzvaném konsolidačním balíčku se skutečně rekrutují především z řad voličů pětikoalice, naopak mezi největší odpůrce patří voliči ANO. „V případě sazeb DPH, daňových slev a daně z nemovitosti mají odmítavější postoje také podporovatelé SPD, KSČM nebo PRO 2022. V těchto třech oblastech obecně panují největší názorové rozdíly mezi vládními a opozičními voliči, zatímco u spotřebních daní, daňové progrese a korporátní daně je mezi těmito dvěma skupinami větší shoda,“ píší autoři průzkumu.

Nepřímo se k tématu vyjádřil na sociálních sítích i premiér a právě předseda ODS Petr Fiala. „Politika není soutěž popularity. Politika je hledání správných řešení a jejich prosazování. A skutečný lídr to dělá s odvahou i za cenu, že to zrovna není populární. Naše vláda se rozhodla udělat to, co vlády Andreje Babiše nedokázaly a co nám způsobuje obrovské problémy,“ uvedl s tím, že veřejné finance je třeba dát do pořádku a že rozumí tomu, že mu za populární kroky teď nikdo nezatleská.

Průzkumu Kantaru se mezi 15. květnem a 2. červnem zúčastnilo tisícovka respondentů a k volbám by v době průzkumu přišlo 61,5 procenta občanů.