Sám bych na příští rok navrhl klidně rozpočet s deficitem pod 200 miliard, nebyla na tom ale politická shoda. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že na žádné z 55 úspor v rámci konsolidačního balíčku nebyla většinová shoda. Oslovení předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice pro Echo24 řekli, že výsledek jednání je vyjádřením politické reality. Zaznívá nicméně, že strany měly jiné představy.

Ministr Stanjura zmínil svůj postoj k návrhu státního rozpočtu na rok 2024 na sociální síti X (dříve Twitter). „Podle průzkumu provedeným před (konsolidačním) balíčkem 80 % našich voličů chce šetřit. Na žádné z 55 úspor ale nebyla většinová shoda. Platí tedy ‚spořte, ale ne v mé kapse‘. Kdyby zde byla poptávka po nižších deficitech, rád navrhnu pod 200 mld. Neexistuje pro to ale podpora ani v jedné komoře parlamentu,“ uvedl Stanjura.

Vláda Petra Fialy (ODS) minulý týden schválila návrh rozpočtu s deficitem ve výši 252 miliard korun. Nejen podle expertů, ale i podle některých vládních představitelů je to schodek příliš vysoký, jedná se nicméně o kompromis mezi pěti koaličními stranami, jak ostatně naznačuje sám Stanjura. Deník Echo24 oslovil předsedy poslaneckých klubů jednotlivých vládních stran, aby zjistil, jaká je v souvislosti se státním rozpočtem atmosféra mezi zákonodárci.

Stanjurův straník a šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda pro Echo24 řekl, že úkolem vládních stran není se stále vzájemně vymezovat. „Slovensko je dobrým příkladem, kde z původní ústavní většiny zůstalo vládním stranám 26 mandátů. Měli jsme trochu jiné představy o rozpočtovém schodku, ale respektujeme vládní návrh. Nic jiného než shoda vlády ve sněmovně průchozí není, opozice bude naopak navrhovat masivní prohloubení schodku,“ řekl redakci Benda.

​​Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek deníku Echo24 řekl, že je potřeba mít na paměti, kdo má v procesu tvorby rozpočtu jaké pravomoce. „Ten rozpočet si schválila vláda, ministři se dohodli, že schodek bude 252 miliard a my jako poslanci ho teprve dostaneme ke schválení. To jsou dvě odlišné fáze, my jako poslanci jsme to nemohli tolik ovlivnit,“ řekl Dufek.

Jakob: Nejsme nadšeni, bez nás by byl schodek vyšší

„Hodně bude záležet na tom, jak ten rozpočet bude nakonec vypadat. Jedna věc je zbožné přání, že by to mohlo být pod 200 miliard a druhá věc je ten ‚zelený strom života‘, zkrátka nějaká politická realita. My jsme ještě neprotáhli třetím čtením konsolidační balíček, jsme v tom jako sněmovna utopení. Až schválíme konsolidační balíček, můžeme se teprve začít bavit o nějakém rozpočtu,“ dodal pro Echo24 Dufek.

Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 již dříve označil deficit ve výši 252 za málo ambiciózní. Minulý týden nicméně řekl, že návrh je konstruktivní. „Zřejmě každý člen vlády odcházel z jednání mírně nespokojen, ale to je cena za odpovědnou rozpočtovou politiku,“ řekl Kohajda.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob pro Echo24 uvedl, že při jednáních o návrhu státního rozpočtu to byla právě TOP 09, která tlačila na co nejnižší schodek. „Museli jsme však najít koaliční kompromis. Nejsme z něj nadšeni, ale nebýt našeho postoje byl by schodek patrně ještě vyšší,“ řekl Jakob.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček už dříve pro Echo24 řekl, že starostům jde primárně o to, jakou ten rozpočet má strukturu, na co stát prostředky vynakládá a aby se snižoval strukturální schodek. „Chceme, aby peníze směřovaly k něčemu, co má vyšší přidanou hodnotu. Ať jsou to investice, ale za nás hlavně otázka školství a vzdělávání obecně,“ řekl pro Echo24 Vlček.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že hospodaření státu v příštím roce bude klíčové. „V ideálním případě by se vládní koalici mělo podařit tento schodek v průběhu roku snížit co nejblíže 200 miliardám, což by byl úctyhodný výkon,“ uvedl Peterka, ale dodal, že se obává spíše opačného trendu, kdy by podobně jako v minulosti mohl cílový deficit naopak růst vlivem nepříznivého ekonomického vývoje, externích šokům, tlakům, potřeby dodatečných výdajů, investic a podobně.

Návrh rozpočtu už zahrnuje opatření z konsolidačního balíčku, který je ve Sněmovně před konečným schvalováním. Podle dřívějšího vyjádření vlády by balíček měl v příštím roce zlepšit saldo veřejných financí o 97,7 miliardy korun. V opačném směru ale působí některé nové povinné výdaje, zejména zavedení minimálních nákladů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Experti uvádí, že vláda s ohledem na výši deficitu neplní své konsolidační sliby. Podle Národní rozpočtové rady Fialův z velké části konsolidací pokryje své vlastní rozhodnutí (psali jsme zde).