Pirátská strana utrpěla další volební porážku a po jednom z nejhorších výsledků ve své historii se nachází v už poměrně dost hluboké politické krizi. V krajských volbách zažili Piráti výrazný neúspěch, když si udrželi zastupitele pouze v Plzeňském kraji, zatímco ve všech ostatních krajích propadli. Oproti roku 2020, kdy Piráti získali zastupitele ve všech 13 krajích, nyní přišli téměř o veškerou regionální politickou moc, což vyprovokovalo členskou základnu k útokům na vedení.

Předseda strany Ivan Bartoš se neúspěch nesnažil popírat. „Výsledky jsou špatné,“ přiznal Bartoš a spolu s vedením strany nabídl svou rezignaci. „Uvidíme, kam nás bouřlivé vody české politiky povedou dál,“ dodal neurčitě.

Piráti na rozcestí: Ideologická rozpolcenost

Volební neúspěch přinesl vlnu nevole na Pirátském fóru, kde členové strany otevřeně debatovali o směřování strany. Mnozí z nich považují současný stav za důsledek rozpolcené ideologie a nejasného profilování Pirátů v posledních letech.

Tomáš Bitman, člen krajského sdružení Vysočina, volá po jasném ideologickém ukotvení strany: „My se hlavně musíme rozhodnout, co jsme. Buď budeme středově liberální, bojovat za osobní svobody a rozhodnutí jednotlivce s co nejméně zákazy, tedy to, díky čemu jsme dokázali uspět, nebo půjdeme doleva cestou zákazů, což nás dostalo do současných problémů,“ uvedl Bitman. Podle něj se Piráti musí přestat pokoušet hrát na obě strany, protože tím štvou jak své liberální, tak levicově orientované voliče.

Neschopnost komunikace a kampaň bez řízení

Jan Podhájský, člen krajského sdružení v Praze, ve své analýze volebního debaklu označil neúspěch za výsledek špatné komunikace a submisivního vystupování Pirátů ve vládě. „Současný výsledek je odrazem lúzr efektu, submisivního vystupování ve vládě a nepodařeně odkomunikovaného digitalizovaného stavebního řízení,“ konstatoval Podhájský. Nefunkční digitalizace stavebního řízení, kterou má na starosti Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj, je v posledních měsících ostře kritizována nejen opozicí, ale i koaličními partnery.

Další kritika přišla od bývalého místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala, který zdůraznil potřebu systémových změn a lehce se zastal Bartoše. „Změna vedoucího není žádná změna. Strana potřebuje systémové změny. Kampaň je řízena z pěti směrů bez jasné hierarchie a zadání. Tak se nedá dělat nic,“ vyjádřil se Pikal s tím, že největší problémem je vnitřní toxická komunikace a osobní spory uvnitř strany. Ty podle něj ničí morálku a motivaci členské základny.

Volání po okamžité rezignaci

Kritika směrem k vedení sílí nejen od členů, ale také od některých osobností strany. Hana Ančincová, volební jednička Pirátů ve Zlínském kraji, nešetřila tvrdými výrazy. „Je to třetí porážka v řadě, co se týče voleb. Pevně doufám, že vedení strany to bude reflektovat. Já bych očekávala okamžitou rezignaci. Překvapuje mě, že předseda Ivan Bartoš ještě vyčkává,“ uvedla Ančincová, která zároveň vyjádřila lítost nad neúspěchem, především kvůli své práci v kraji, kde věřila, že Piráti odvedli kvalitní práci.

Naopak stranická expertka na drogovou tématiku a Bartošova někdejší kritička Jana Michailidu překvapivě varovala před příliš ukvapeným rozhodnutím o změně vedení. „Pokud chceme předsednictvo odstranit symbolicky, abychom světu ukázali, že jdeme udělat změnu, prosím, zamysleme se znovu nad praktickým hlediskem. Tomu, kdo by takový úkol dostal zároveň s nadílkou nesnadného vedení strany směrem k volbám do Poslanecké sněmovny, bych rozhodně nezáviděla,“ uvedla na fóru s tím, že některé procesy před sněmovními volbami už běží a výměna by nemusela být nejmoudřejší.

Politologové: Piráti bojují o přežití

Politologové vidí současnou situaci Pirátů poměrně pesimisticky. Ladislav Mrklas z pražské Vysoké školy CEVRO varuje, že výměna vedení nemusí stačit. „Piráti začínají bojovat o holou existenci. Problém je, že nemají profilované osobnosti, které by mohly vést stranu do dalších voleb. Pirátská bárka je zdecimovaná a vůbec nevím, kde by teď měli nabrat nějakou personální posilu,“ uvedl Mrklas.

Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že jednou z možností je odchod Pirátů z vlády, což by stranu umožnilo distancovat se od současné vládní politiky a soustředit se na příští sněmovní volby. „Kabinet by to teď nepoložilo, protože by většinu 104 hlasů ve Sněmovně stále měla. Do budoucna by ale pro vládní koalici mohlo být problémem, pokud by se Piráti do Sněmovny nedostali. Bez nich by bylo těžké sestavit další koalici,“ uvedl Mlejnek. Variantu odchodu Bartoš nicméně zatím odmítá s argumentem, že by to nebyl dobrý signál pro pětikoalici.

Opakované porážky a ztráta voličské základny

Piráti se s krizí potýkají již delší dobu. Jejich propad započal po sněmovních volbách v roce 2021, kdy strana získala pouhé čtyři mandáty – o 18 méně než v roce 2017. Ačkoli Piráti šli do voleb ve spojenectví s hnutím STAN, preferenční hlasy voličů odsunuly mnoho pirátských kandidátů na nevolitelná místa. Strana sice obsadila tři vládní křesla, včetně pozice ministra pro místní rozvoj pro Ivana Bartoše, ale ztráta voličů pokračovala.

Tento trend potvrdily i volby do Evropského parlamentu v červnu letošního roku, kdy Piráti obhajovali tři mandáty, ale získali pouze jedno křeslo. Přišli o 13,95 procenta hlasů z předchozích voleb a jejich volební zisk klesl na 6,2 procenta. Následné krajské volby jen prohloubily tuto sérii neúspěchů.