Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se točí v kruhu. Těžce vydobytý kompromis z podzimu, kdy se školy po celé republice zapojily do stávky, se opět rozpadl a školy znovu žádají peníze navíc. V kruhu se pak točí i argumenty: vláda odmítá navyšovat rozpočet, ředitelé nechtějí propouštět či doplácet nepedagogické pracovníky z peněz na učitelské platy. A odbory se zástupci škol začínají znovu mluvit o stávce.

Koalice se na navýšení prostředků neshodla a rozhodla se řešení situace odsunout do poloviny roku, kdy by se mělo k úpravě rozpočtu pro regionální školství případně přistoupit, až budou k dispozici výsledky hospodaření státu v prvním pololetí. Do té doby by totiž školy neměly mít problém vyjít i se současným rozpočtem. Jenže zástupci škol i odboráři začali krátce po jednání volat po okamžitém řešení.

Jádro problému zůstává stejné. Kritici vládě vyčítají, že v rozporu s programovým prohlášením nemíří do školství dostatečný objem financí, podobně jako u slibu „130 % průměrné mzdy“ pedagogům. Ministerstvu pak vyčítají také zavádějící komunikaci. I na propagačních materiálech ministerstva se objevovala tvrzení, že se škrty na pozicích uklízeček, školníků či kuchařek mají dotknout jen neobsazených pozic. Ministerstvo to opět vydává za nepochopení, jelikož cíleně škrtat kvůli nastavení systému nelze. Vláda naopak trvá na potřebě konsolidace. Rozpočet pro regionální školství je podle ministerského rozpisu letos o 4,97 miliardy vyšší než loni, činí 187,87 miliardy korun. Nefinancovaných je 7500 nepedagogických míst, z nichž je 2500 obsazeno. Zhruba 500 z nich je podle ministra Beka možné platit z krajské rezervy.

Nejpozději příští týden by mohla vláda rozvolnit limity, které omezují úvazky nepedagogů ve školách, uvedl ministr Bek. Díky rozvolnění by měli mít ředitelé škol možnost rozhodovat, jak naloží s penězi, které dostanou. Například na zaplacení části úvazku nepedagoga by mohli použít jiné peníze, které má škola k dispozici. Nebudou na to mít ale dostatek peněz, uvedl v úterý po neúspěšném vyjednávání s Bekem, premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) předseda školských odborů František Dobšík.

Jednání tak školy příliš neuklidnilo. „Tyto necitlivé a nerealistické zásahy do provozu škol nemůžeme nechat být – i přes optimismus představitelů vlády se totiž podlahová plocha pro každodenní mokré vytírání ve školách nijak zázračně nezmenšuje a umělá inteligence počítače zatím také nezvládne sama opravit. Navrhované změny jsou za hranou finančních možností našich škol – a to ještě ředitelé nemají rozpisy úvazků pro školní jídelny, a hrozí se tak dalších velkých škrtů. Nejistota ve školách tak stoupá nad únosnou mez,“ uvedla po neúspěšném jednání Učitelská platforma.

Stejně tak Svaz měst a obcí chce s Asociací krajů a Sdružením místních samospráv urychleně vyjednat s vládou, aby ještě před létem našla chybějící peníze. „Připravujeme společný apel na okamžité jednání s vládou, neboť se nedomnívám, že v tuto chvíli je možné nechat to vyhnít takhle do prázdnin a čekat až do poloviny roku, jestli nějaké finanční prostředky budou,“ řekl předseda svazu František Lukl. Podle něj města, obce i kraje mají schválené rozpočty včetně příspěvků na školy a nejsou připraveny na to, aby poskytly peníze na mzdy nepedagogických pracovníků. Dopady vyčíslil podle velikosti obcí a krajů na jednotky až stovky milionů. „Nejsme připraveni saturovat tyto záležitosti z rozpočtů obecních,“ uvedl Lukl. Podle něj obce nemohou použít své finanční rezervy kvůli tomu, že je hospodaření státu v deficitu.

Výstražnou stávku kvůli dopadům takzvaného konsolidačního balíčku uspořádaly odbory koncem listopadu. Podle odborů se do ní aktivně zapojilo 7213 mateřských, základních a středních škol, tedy tři čtvrtiny z celkového počtu všech regionálních škol. Některé neotevřely vůbec, v dalších zrušily výuku a měly jiný program, někde nefungovaly školní jídelny. Část škol podpořila požadavky stávkujících jen symbolicky.