Zvýšení koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání budí vášně a nejnověji se rozproudila ostrá výměna názorů mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a Českým rozhlasem. Provozovatelé soukromých rádií vyzvali vládu, aby stáhla návrh tzv. velké mediální novely, která zvyšuje rozhlasové a televizní poplatky. Soukromníci se domnívají, že dojde k narušení hospodářské soutěže na rozhlasovém trhu, kdy se veřejnoprávnímu rozhlasu umožňuje navýšenými příjmy investovat do produktů, které přímo konkurují soukromoprávním subjektům. Proti Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV) se rázně ohradil Český rozhlas (ČRo) s tím, že se jedná o „bezdůvodné a zbytečně vyhrocené výpady.“ „Nabízíme veřejnosti služby, které soukromá rádia nikdy poskytovat nebudou,“ uvedl Český rozhlas s tím, že je podroben přísné regulaci a omezením, které nikdo ze soukromých provozovatelů dodržovat nemusí.

Český rozhlas uvedl, že prohlášení APSV neopodstatněně zpochybňuje roli ČRo jako média veřejné služby a obsahuje řadu zkreslených a nepodložených údajů.

Ministerstvo kultury minulý týden soukromé subjekty vyzvalo, aby se k návrhu vyjádřily v připomínkovém řízení. Novela, kterou představilo ministerstvo kultury jako návrh vládní koalice, mimo jiné od začátku roku 2025 navrhuje zvýšit poplatek pro Českou televizi ze 135 na 160 korun a o deset Kč na 55 Kč zvýšit měsíční poplatek pro Český rozhlas. Rozšiřuje také skupinu povinných poplatníků.

„Norma v sobě neobsahuje žádná ustanovení, která by zakládala obavy z nevyváženosti trhu, princip financování veřejnoprávních médií zůstává stále stejný. Z koncesionářských poplatků. Objem reklamy se u veřejnoprávních médií nijak nezvyšuje nad stávající stav,“ řekla Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Český rozhlas považuje za nutné uvést na pravou míru některá tvrzení, která zveřejnila 5. září 2023 Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) ve svém prohlášení. ⬇️https://t.co/BOOeYrvcB0

— Český rozhlas (@CRozhlas) September 27, 2023

Zástupci soukromých rádií uvedli, že s nimi návrh nebyl projednán, a naopak se ze strany ministerstva setkali se snahou přímo soukromoprávní segment trhu obcházet. „Takovou míru absence dialogu nepředvedla žádná polistopadová vláda. Ministerstvo v předloženém návrhu rezignovalo na jakékoliv skutečné zdůvodnění potřeby navýšení koncesionářských poplatků,“ dodali v prohlášení.

Zatímco Český rozhlas se domnívá, že je velmi zodpovědný a zcela transparentní. „Pokud má v budoucích letech nadále Český rozhlas plnit svou roli média veřejné služby, kterou mu ukládá zákon a která je založena na základních principech fungování demokratické společnosti, musí být posíleno jeho financování. V opačném případě se rozpočtové škrty negativně dotknou programu a vysílání, a tím i zaměstnanosti rozhlasových odborníků, které ČRo de facto vychovává i pro komerční provozovatele rozhlasového vysílání,“ uvádí se v prohlášení Českého rozhlasu.

Zástupci veřejnoprávní radiostanice dále dodávají, že rčení APSV je „zbytečně zbytečně konfliktní, neuvážené a poznamenané představou vzájemného konkurenčního boje.“ Český rozhlas naopak vždy nabízel komerčním stanicím spolupráci a společný rozvoj v prudce se vyvíjejícím světě médií, včetně internetu.

Předložený návrh je podle privátních vysílatelů v krátké době dalším razantním zásahem do samotného základu duálního systému v České republice. Vedle navýšení a rozšíření plateb, návrh v plném rozsahu zachovává, respektive dokonce částečně rozšiřuje zdroj financování veřejnoprávních médií z reklamy, sponzoringu a dalších obchodních sdělení. Nechává si tak od občanů zaplatit za stejnou věc dvakrát. A to za situace, kdy veřejnoprávní sektor nebyl na příjmové stránce nijak zasažen pandemií covid-19, zatímco soukromá rádia se musela v rámci tržního prostředí a snížení ekonomické aktivity v době pandemie vyrovnat s propadem příjmů a adaptovat se na následné ekonomické zpomalení, kdy o reklamní příjmy musí velmi tvrdě bojovat.

ČRo se ostře vymezil vůči duálnímu systému: „Navýšení rozhlasového poplatku není ohrožením duálního systému v České republice, naopak přispěje k jeho perspektivnímu rozvoji a udržitelnosti. Rozhlasový poplatek činí od roku 2005 pouhých 45 Kč měsíčně a jeho reálná hodnota se v současné době vlivem inflace pohybuje zhruba na polovině této částky. ČRo hospodaří už 18 let se stále stejným rozpočtem. ČRo v uplynulých letech podnikl řadu vnitřních úsporných opatření, například redukcí provozního rozpočtu či zrušením 160 pracovních míst.“

Dále rozhlas uvádí, že médium veřejné služby je podrobeno přísné regulaci a omezením, která nikdo ze soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání dodržovat nemusí.