Lichtenštejni se soudí s Českou republikou o zabavené majetky v Čechách i na Moravě, které jim byly zkonfiskovány po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Nejbohatšímu šlechtickému rodu v Evropě předtím patřily rozsáhlé polnosti, lesy, ale také statky, zámky a hrad u Olomouce. Hodnota majetku je i dnes obrovská, ale současně velmi obtížně vyčíslitelná.

Otázka znárodnění lichtenštejnského majetku je znovu otevřena poté, co Nadace knížete z Lichtenštejna přišla na konci října s nabídkou na mimosoudní vyrovnání táhlého majetkového sporu, v němž jde o miliardové majetky na území Česka. Ty dříve patřily nejen přímo členům šlechtického rodu, ale i dalším občanům Lichtenštejnského knížectví – jednoho z nejmenších, ale zároveň nejbohatších států Evropy.

Lichtenštejni zatím všechny soudní spory s Českou republikou prohráli. Neuspěli letos ani u Ústavního soudu, který v květnu zamítl jejich stížnost ve sporu o nemovitosti na Kolínsku. Neúspěchem pro ně pak skončil i říjnový soud o majetek na Břeclavsku, v němž usilovali mimo jiné o vrácení dvou dnes státních zámků v Lednici a ve Valticích.

Oba tyto zámky patřily k nejvýznamnějším lichtenštejnským sídlům na Moravě. Jejich panství se ale neomezovalo pouze na jižní Moravu. Zahrnovalo Břeclav, Bučovice, Krnov, hrad Šternberk u Olomouce, Moravskou Třebovou Zábřeh, Plumlov, Lanškroun nebo zámek a statek ve Velkých Losinách na Šumpersku. V Čechách šlo například o Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Koloděje, Roztoky nebo Rataje. Výčet zabaveného majetku je patrný například z publikace Česko-lichtenštejnské vztahy v dějinách a v současnosti (Petr Geiger a kolektiv, 2014).

Lichtenštejnové patřili k nejbohatším rodům v českých zemích a kromě zámků a hradů vlastnili i nespočet hektarů polností a lesů a podíly ve firmách. Hodnota majetku, který byl po roce 1945 zkonfiskován, je obrovská, ale současně nejasná a velmi obtížně odhadnutelná. Podle znalců se navíc v čase mění a proto je důležité, k jakému datu by se vypočítávala.

Ačkoli všechny předchozí soudní spory Lichtenštejni prohráli, aktuálně se čeká na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kam podali Lichtenštejni žalobu. „Lichtenštejnsko jako stát podalo mezistátní stížnost na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, aby chránilo práva více než 37 občanů neutrálního Lichtenštejnska, kteří se stali obětmi zneužití Benešových dekretů a jsou jim nyní v České republice upírána některá základní práva. Jedním z těchto 37 subjektů, nejvýznamnějším, je Nadace knížete z Lichtenštejna,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna v ČR Michal Růžička. Kromě navrácení majetků požadují také odškodnění, které podle Růžičky auditoři spočítali na 35 miliard korun.