Větší efektivita státu, méně zaměstnanců. Testování metodiky na vnitru ukázalo „zajímavé věci“. Ministerstvo vnitra již otestovalo metodiku, kterou připravuje v rámci slibu vlády Petra Fialy (ODS), že zeštíhlí státní správu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ukázala analýza na sekce, v nichž pracuje příliš mnoho lidí. Rakušan na dotaz deníku Echo24 řekl, že ve spojení s novým služebním zákonem jde o projekt s velkou ambicí, jehož cílem je větší efektivita státu s menším počtem lidí.

O tom, že ministerstvo vnitra má na starost vypracování metodiky na analýzu agend státní správy, deník Echo24 informoval počátkem března. Ministr Rakušan tehdy řekl, že vláda nevstupuje do procesu s žádnou konkrétní vizí, chce profesionálně zmapovat, které agendy jsou zbytečně robustní a kde naopak bude potřeba nějaké zaměstnance přibrat. Státních zaměstnanců je podle informací ministerstva financí pro Echo24 bezmála půl milionu.

Na dotaz deníku Echo24 Rakušan uvedl, že již viděl pracovní verzi metodiky, která nyní zamíří k připomínkovému řízení v rámci vlády. „Je to materiál, který má velkou ambici ve spojení i s novým služebním zákonem. Je to záležitost, která může výrazně pomoci a myslím si, že spolu například se vznikem Národní digitální agentury jde o směr, kterým můžeme jít,“ řekl Rakušan.

„My jsme na ministerstvu vnitra již metodiku pokusně aplikovali při reorganizaci a systemizaci u nás na resortu a ukazují se docela zajímavé věci,“ uvedl pro Echo24 Rakušan. Dodal, že šlo především o největší sekci vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání, která má nového šéfa Jana Paďourka. „Ukazuje se, že některé ty sekce jsou naddimenzované. Jiné se ale zase ukazují jako poddimenzované, ale dává nám to přesný přehled, kam to své snažení zacílit,“ řekl Rakušan.

„Finálně by to opravdu mělo vést k tomu, aby ministerstva měla větší pracovní výtlak s menším počtem lidí. Cíl zeštíhlování státních institucí, ke kterému jsme se zavázali, je především v tom, že ministerstva budou vykonávat takové věci, které jsou skutečně potřeba,“ dodal pro Echo24 Rakušan.

Škrty je třeba cílit, jinak hrozí zhoršení kvality

Vláda má propouštění státních zaměstnanců ve svém programovém prohlášení. V jeho revizi nicméně tuto prioritu o rok posunula. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, uvádí, že jakákoliv snaha o zeštíhlení státní správy vyžaduje silné politiky. „Kdykoliv se rozhodne, že se má nějaká agenda zrušit, začnou proti tomu dotčení úředníci bojovat. Nejprve se snaží vytvářet dojem, že bez jejich agendy by stát nemohl existovat. Později jsou někteří schopni vynášet informace do médií,“ uvedl pro Echo24 poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.

„V tu chvíli se začne formovat odpor proti původnímu záměru a politik začne pochybovat, zda je rozhodnutí správné. V této fázi se takříkajíc láme chleba. Silný politik neucukne a celou záležitost dotáhne do konce. Slabý politik se začne vykrucovat a celou záležitost zdržuje,“ dodal Křeček.

Metodika, kterou dokončuje ministerstvo vnitra, může podle něj posloužit jako podpůrný argument. „Slabí politici se díky metodice budou moci vymluvit, že rozhodnutí neudělali oni, ale rozhodla za ně ona metodika, kterou je potřeba dodržet. Díky metodice bychom tedy v rušení zbytných agend mohli být úspěšnější,“ míní Křeček.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka deníku Echo24 řekl, že současně s auditem musí vláda zvážit, jak chce zeštíhlení státu pojmout, a stanovit si své priority. „Mezi klíčové kroky patří seřazení agend dle jejich důležitosti i s ohledem na očekávané změny v budoucnosti, jako je například rozsáhlá digitalizace nejen státní správy. Se špatně zacílenými škrty lze očekávat zhoršení kvality, rychlosti, obslužnosti, dostupnosti a dalších parametrů služeb veřejného sektoru. U některých škrtů by negativa mohla převážit pozitiva, tedy úspory,“ uvedl Peterka.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda popsal pro Echo24 jeden příklad za všechny. „Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně,“ uvedl Kovanda.

„Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun.“ dodal Kovanda s tím, že tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny. Celkem by se tedy jednalo o roční úsporu až 50 miliard.