Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Region podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny, informovala stanice RFE/RL. „Máme obavy kvůli secesionistickému štěpení a rétorice, i kvůli zahraničnímu vlivu, zejména ruskému. Rusko hrozí podkopat stabilitu a oslabit reformy,“ prohlásil dříve Stoltenberg.

Schůzky v hlavním městě Severní Makedonie se zúčastnili severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama, chorvatský prezident Zoran Milanović a černohorský předseda vlády Milojko Spajić. Stoltenberg ve Skopje zakončil svou balkánskou cestu, během níž v uplynulých dnech navštívil také Bosnu, Kosovo a Srbsko.

„Je důležité zvolit dialog a diplomacii namísto konfliktu a války,“ řekl šéf NATO. „Požadavky na odtržení jsou hrozbou pro mír v Bosně a dialog je nezbytný pro Bělehrad a Prištinu,“ dodal Stoltenberg. Zdůraznil také, že NATO je připraveno bránit všechny své členy. Stoltenberg již při pondělní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou rétorikou bosenských Srbů i nad vlivem Ruska v zemi. Vyslovil také „silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti“ Bosny.

„Máme obavy kvůli secesionistickému štěpení a rétorice, i kvůli zahraničnímu vlivu, zejména ruskému. Rusko hrozí podkopat stabilitu a oslabit reformy,“ prohlásil tehdy Stoltenberg. „NATO je nadále odhodláno podporovat Bosnu a Hercegovinu na její euroatlantické cestě. Každá země si má vybrat vlastní bezpečnostní uspořádání bez zásahů zvenčí.“

Stoltenberg narážel na počínání prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) Milorada Dodika, který opakovaně vyzval, aby se tato entita s vysokým stupněm autonomie odtrhla od Bosny a Hercegoviny. V nedávné době například Dodik vyzval, aby Srbové ze Srbska, Černé Hory a Bosny vytvořili společný stát.

Dodik se v posledních letech dostává do stále hlubšího konfliktu se západními mocnostmi, které slibují zaručit územní celistvost Bosny. Současně bosenskosrbský předák prohlubuje spojenectví s Moskvou, která si mezi Srby na Balkáně tradičně uchovává vliv. Západní představitelé místy varují také před čínským a tureckým vlivem na západním Balkáně.

Albánský premiér Rama na setkání ve Skopje vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Kosovu v souvislosti se zářijovým incidentem na severu země, při němž zahynuli čtyři lidé včetně policisty. Stoltenberg zopakoval své pondělní vyjádření z Prištiny, že o tomto návratu se v alianci momentálně vede diskuse.

řekl na dotaz ČTKČleny NATO se v posledních letech staly všechny státy v jihovýchodní Evropě kromě Srbska, Bosny a Kosova. Region se však nadále potýká s bezpečnostní nestabilitou a přetrvávajícími etnickými konflikty, které v 90. letech vedly k několika válkám. Proces začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie uvázl na mrtvém bodě kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí vůči tomuto regionu.

Bosnu sužují mezietnické spory i téměř tři desítky let po válce z let 1992 až 1995, v níž zemřelo více než 100.000 lidí a miliony dalších byly nuceny opustit své domovy. Země je od daytonské mírové dohody rozdělena na dva vysoce autonomní celky, vedle Republiky srbské je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je z velké části ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt opakovaně varoval mezinárodní společenství, že zemi hrozí rozpad. Panují obavy, že by se zřejmě neobešel bez nového krveprolití.