Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Terčem kritiky byla možnost vysokoškoláků učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Původní vládní návrh počítá s tím, že objem peněz na platy učitelů by byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle koaliční úpravy by celková výše finančních prostředků na platy učitelů měla od příštího roku představovat „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl předloni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Loni to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent, letos 50.523 korun, tedy 116,6 procenta.

Zákon by podle Marka Výborného (KDU-ČSL) garantoval minimální objem platových prostředků pro učitele na danou školu či školské zařízení podle počtu učitelů i dalších pedagogických pozic. Zůstává plně v kompetenci ředitele školy, jak tento garantovaný objem platů v tarifní a nadtarifní složce rozdělí, dodal Výborný.

Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Poslanec SPD Zdeněk Kettner navrhl zrušení této části novely, která podle něj povede k „deprofesionalizaci učitelství“. Jana Berkovcová (ANO) požadovala, aby nepedagogové mohli učit jen na středních školách, nikoli na druhém stupni základních škol.

Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že tito nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud budou chtít dál učit. Podle Jiřího Maška (ANO) by na to měli mít pět let. Karel Rais (ANO) by chtěl, aby pedagogické vzdělání mohly poskytovat jen univerzity, nikoli neziskové organizace nebo společnosti s ručením omezeným, jejichž absolventi podle něj „z větší části nic neumí a v podstatě si kupují vizitky“.

Značnou část debaty zabrala poslancům diskuse o návrhu, zda školské logopedy nepřejmenovat na „speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči“, aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. Podle Asociace klinických logopedů ČR by lidé nebyli schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci. Podle Asociace logopedů ve školství novela vymezuje kvalifikační předpoklady školských logopedů, kteří nemají ambice působit jinde než ve školství.

Novela by měla posílit pravomoci ředitelů škol ve vztahu k metodám a prostředkům vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení. Působnost provázejících učitelů chtějí poslanci rozšířit na účastníky studia pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy. K dalšímu vzdělávání učitelů doporučil výbor zařadit na návrh skupiny vládních poslanců vedle samostudia také neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.