ČAS NA PAUZU?

Je čas na siestu v Česku? Úmorná vedra vyvolávají debaty o změnách životního stylu

ČAS NA PAUZU?
Je čas na siestu v Česku? Úmorná vedra vyvolávají debaty o změnách životního stylu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Úmorná vedra bychom měli, ale co siesta? Někteří odborníci i politici ve střední Evropě si kladou otázku, zda není správná chvíle na změnu životního stylu. Konkrétně využití zkušeností, které mají jižní národy žijící v horkých krajinách. Natáhnout se na kanape, odpočívat či zkrátka relaxovat podle gusta v době, kdy je přes den největší horko, totiž dává smysl i podle lékařů. V Německu se debata dostala až na vládní úroveň.

Představa odpočinku uprostřed pracovního dne je jistě lákavá, jak ale upozorňují někteří lékaři, zdaleka nejde o žádnou pohodlnost. Upozorňují na problémy se snižováním produktivity, s koncentrací a v neposlední řadě také s možnými zdravotními dopady. „Když je horko, měli bychom se přeorientovat na pracovní návyky jižních zemí,“ řekl německému RND Johannes Niessen, šéf Spolkového svazu lékařů německých zdravotnických zařízení. Podle něj se mají Němci nastavit na režim, při němž vstávají brzo, jsou produktivní v ranních hodinách a kolem poledne se „hodí do klidu“ přes dobu největších veder.

Na volání lékařů po změně pracovních návyků v Německu reagoval i německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Podle něj nejde „rozhodně o špatný návrh“. „Jde o vážné téma do příštích let,“ cituje ministra agentura Reuters s tím, že jde však o něco, na čem by se museli shodnout zaměstnavatelé se zaměstnanci.

Nejde přitom o myšlenku v našich končinách až tak revoluční, v Česku se o ní místy mluvilo už před dvěma dekádami. Siesta mívá zpravidla mezi dvěma až čtyřmi hodinami, záleží na zvyklostech v různých krajinách, podobně se pak může lišit i to, jak lidé čas tráví. A mezitím se objevují studie, které upozorňují na možné kladné dopady na zdraví, mozek či produktivitu. A také pochyby, zda siesta naopak nestojí za jejím úpadkem. To je otázka, kterou řešilo v poslední dekádě například Španělsko, jak připomíná deník The New York Times.

Změna v chování, která přinese dvě či tři hodiny dlouhou pauzu uprostřed dne, s sebou však pochopitelně nese i celkovou změnu denního rytmu. Zatímco tak „severněji“ může jít v deset hodin večer člověk spát, ve Španělsku dost možná teprve ukončuje večeři. Ani v Česku se však podobným úvahám nelze vyhnout.

„Vlny veder jsou nepříjemné, ať už se nacházíme kdekoliv. I u nás se blíží období, kdy nás kdy nás mohou čtyřicetistupňové teploty postihnout a v takovém případě se budeme muset bavit o tom, jak přizpůsobit náš život a tudíž třeba i pracovní režim,“ řekl České televizi Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd ČR v reakci na červencové debaty o siestě v Německu.

zdb

23. srpna 2023