Poslanci se ve středu chystají k diskuzi nad navýšením rodičovského příspěvku. Mimořádnou schůzi dolní komory parlamentu svolalo hnutí ANO, které požaduje, aby se příspěvek vzhledem k vysoké inflaci zvýšil o třetinu ze stávajících 300 tisíc korun na 400 tisíc a dál se valorizoval. S vyšším rodičovským souhlasí i vládní koalice, ta ale nechce tak výrazné zásahy do už tak našponovaného rozpočtu a hovoří spíše o navýšení o desítky tisíc. Kdyby se totiž dalo na návrh ANO, stálo by to státní kasu zhruba 11 miliard korun ročně navíc.

Kromě jednorázového navýšení o 100 tisíc už letos ANO navrhuje, aby rodičovský příspěvek v dalších letech rostl o inflaci vždy v lednu, případně v jiném termínu, pokud by míra inflace přesáhla pět procent. Podle hnutí jsou domácnosti s dětmi výrazně zasaženy nynějším zdražováním.

Bobtnající výdaje

Navyšování rodičovského ovšem přichází ve zcela nevhodné době, která další zátěži státního rozpočtu nepřeje. Poslanci za sebou mají několikadenní bitvu o snížení mimořádné červnové valorizace důchodů. Pětikoalice ve sněmovně nakonec prosadila, že penze seniorům vzrostou v průměru o 760 namísto původní 1770 korun. Omezení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí.

Podobná situace nastává i zde. Podle přehledu ministerstva práce a sociálních věcí o vyplacených dávkách dal stát za rok 2022 na rodičovský příspěvek celkem 33 miliard, když vyplatil celkem 3,412 milionu dávek. Kdyby se tak zvedalo podle hnutí ANO, rozpočet dostane další přibližně 11miliardový zásah.

Vládní strany proto tak významné navyšování nechtějí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce o věci jednat v koalici. Podle ČT by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku zmiňují i Piráti. Naopak opoziční SPD míří skoro stejně vysoko jako ANO, přidalo by 90 tisíc.

Zkrátit vyplácení, říká Stanjura

Aktuální navyšování tak má své kritiky. „V naší rozpočtové situaci lze ten návrh brát vážně pouze za předpokladu, že ho předkladatel doplní o to, jaké povinné výdaje v dvojnásobném objemu navrhuje škrtnout. Konsolidace vláda dosáhne snižováním výdajů, ne jejich zvyšováním,“ rýpl si kupříkladu exministr financí Miroslav Kalousek.

V naší rozpočtové situaci lze ten návrh brát vážně pouze za předpokladu, že ho předkladatel doplní o to, jaké povinné výdaje v dvojnásobném objemu navrhuje škrtnout. Konsolidace vláda dosáhne snižováním výdajů, ne jejich zvyšováním. https://t.co/B4l0dfvReS

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) March 6, 2023

Přímo škrty však podle všeho stát prozatím nechystá, vydá se jinou cestou. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je na místě spíš diskuze o zkrácení doby pobírání příspěvku, která je u nás 2,5 krát delší než evropský průměr. „Pokud bychom pobírání rodičovského příspěvku zkrátili o jeden rok, roční výše příspěvku by fakticky vzrostla a posílili bychom trh práce zhruba o 100 tisíc lidí. Samozřejmě s tím, že takový krok by se neobešel bez dodatečných investic do předškolních zařízení,“ sdělil Stanjura deníku Echo24.

S tím souhlasí i hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. „Bohužel vzhledem k inflaci v posledních měsících je adekvátní podívat se na výši rodičovského příspěvku. Zároveň ale ruku v ruce s tím by se měla udělat další věc, a to je zkrátit doba jeho čerpání. Ta až 4letá lhůta je jedna z největších na světě a vede to k obtížnější integraci mladých žen zpět na trh práce,“ řekl redakci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že diskuze o úsporných opatřeních probíhají. „Poslanecká sněmovna například minulý týden schválila úpravu mechanismu pro mimořádnou valorizaci důchodů. I to je úspora, která umožní přilepšit rodinám formou navýšení rodičovského příspěvku, který prozatím na rozdíl od důchodů nijak neodráží současnou bezprecedentní inflaci,“ řekla tisková mluvčí resortu Eva Davidová.

V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc vyplácený maximálně po dobu 4 let. Naposledy se zvedal před třemi roky o 80 tisíc.