Podle ministra zemědělství Marka Výborného by přehrada v Nových Heřminovech výrazně omezila škody a ochránila by obce Krnov a město Opavu před devastujícími dopady povodní. V současnosti je podle ministra vykoupeno 99 % pozemků. Stavbu však zpomaluje odpor ekologických organizací, například Hnutí Duha, nebo obyvatel Nových Heřminovech, kteří stavbu přehrady v minulosti odmítli v referendu. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil odpor proti stavbě přehrady za neoprávněný.

„Nechal jsem dnes přepočítat data od Povodí Odry a ze známých průtoků je na 99 procent zřejmé, že by Nové Heřminovy výrazně pomohly. Ochránily by jak Krnov, tak Opavu, kde by současná protipovodňová opatření nebyla překonána a škody by byly výrazně menší!“ uvedl před nedělní půlnocí Výborný.

„Kolegové z Povodí Odry spočítali, jaký vliv by měla přehrada Nové Heřminovy na povodeň. V Krnově by kulminace byla místo 250 na 150 m3/s. V Opavě by místo 490 kulminovala na 330 m3/s. Obě města by byla prakticky ochráněna. Místo Q100 by to bylo Q5! Stavbu potřebujeme urychlit!“ uvedl v pondělí na sociální síti X Výborný.

Proti přehradě dlouhodobě vystupuje ekologické hnutí Duha Jeseníky. „Plánuje jakousi Potěmkinovu přehradu, stavbu na cizích pozemcích, které nevlastní a v katastru obce, jejíž souhlas nemá. Nádrž, jejíž příprava již stála miliardu a 23 let příprav je ale v nedohlednu a občané tak marně již 23 let čekají na nějakou ochranu před povodněmi. Stavbu, která je zcela nepotřebná, protože lze těch 6000 obyvatel kolem řeky Opavy ochránit i bez ní,“ uvedl v minulosti koordinátor hnutí Ivo Dokoupil.

Proti přehradě dlouhodobě vystupuje obec Nové Heřminovy, která má být částečně zatopená. Její představitelé vycházejí z výsledků referenda, které jednoznačně dopadlo v neprospěch stavby. V poslední době vedení obce částečně mění pohled na věc. Referendem vázáni zůstávají, přiznávají ale, že rozhodnutí státu nedokážou zvrátit. Pozornost proto zaměřují spíš na uspokojení dlouhodobě zanedbávaných potřeb obce.

Stavební úřad loni vydal v souvislosti s přehradou územní rozhodnutí. V současnosti Moravskoslezský kraj řeší tři odvolání proti rozhodnutí, jedno od obce Nové Heřminovy a dvě od ekologických organizací.

V pondělí se však pro výstavbu přehrady vyjádřil pozitivně i moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). „Chtěl bych velmi apelovat na dokončení vodního díla Nové Heřminovy. Je zcela evidentní, a všichni odborníci nám to potvrzují, že v případě, kdy by byly Nové Heřminovy dostavěny, tak by průtok v Opavě byl nějakých 330 metrů krychlových za vteřinu oproti těm 500. Musím ale říct, že to je 500, které zaznamenává čidlo, ale ta hladina byla výš,“ uvedl Bělica.

Ministr financí Zbyněk Stanjura kritizoval, že přehrada ještě nestojí. „Čelíme podle mě neoprávněnému odporu proti tomuto rozhodnutí,“ uvedl.

V současnosti už Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Stavební náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy. „Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být v letech 2027 až 2031. Na rok 2032 je plánováno první napouštění nádrže, její zkušební a plné zatížení a následně uvedení do běžného provozu,“ uvedla tehdy Šárka Vlčková, mluvčí státního Podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

První projekt na přehradu vznikl již v roce 1923. V době světové hospodářské krize ve 30. letech byly všechny velké projekty tohoto typu odloženy a podobné to bylo i během druhé světové války a krátce po ní. Poté se o přehradě stále diskutovalo, obyvatelé byli proti kvůli omezením ve výstavbě. „Občanům je znemožňována výstavba nových rodinných domků, obec nemůže provádět výstavbu bytových jednotek, okresní výbor Bruntál je apatický v řešení tohoto problému, a tak úbytek obyvatel pokračuje,“ zaznamenal v roce 1972 podle stránek obce obecní kronikář. „Od roku 1971 do půli roku 1973 jich odešlo dalších 173, a to jen proto, že jim nebylo umožněno ani modernizovat své domy, nehledě na zákaz nové výstavby,“ píše se na stránkách obce.