Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude usilovat o druhý mandát za sebou a avizuje, že by v komisi chtěla zřídit pozici eurokomisaře pro obranu. Jde o jeden z kroků, jak chce posílit obranyschopnost EU. V kuloárech se podle informací deníku Echo24 aktivně hovoří o tom, že by se eurokomisařem pro obranu mohl stát buď polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.

Von der Leyenová v pondělí oznámila, že se chce ucházet o druhý mandát předsedkyně EK. Už o víkendu mluvila na Mnichovské bezpečnostní konferenci o tom, že by chtěla zřídit post eurokomisaře pro obranu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na téže konferenci uvedl, že Evropa musí být schopná se sama bránit, jinak nebude mít ve světě politickou váhu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro Echo24 uvedla, že se diskusi o potenciálním vzniku samostatného postu eurokomisaře pro obranu nebrání. „Ale musí se nejdříve jasně vymezit jeho role a pravomoci, nejen ve vztahu k NATO, ale i k dalším institucím EU a členským zemím. Jeho přínos vidím v systémovějším ukotvení obrany jako plnohodnotného a důležitého tématu pro EU,“ řekla Černochová.

V současné době spadá oblast obrany do působnosti Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je součástí Evropské komise. „A to dokonce jako její místopředseda. Je odpovědný za provádění Společné bezpečnostní a obranné politiky. Rozhodně to tedy není tak, že by nyní nebyl na úrovni Komise nikdo, kdo by se měl oblasti věnovat,“ poukázal pro Echo24 europoslanec Marcel Kolaja, který je pirátským kandidátem do EK.

Podle něj úspěch vize oddělení portfolia obrany stojí a padá na kvalitě komisaře, který bude tuto pozici zastávat. „Je tedy dost možné, že předsedkyně Komise má vizi specifického portfolia pro obranu, protože má na tuto pozici už předjednaného kvalitního kandidáta, který bude schopný zlepšit společnou evropskou obranu prostřednictvím společných nákupů vojenské techniky a lepší koordinace. Pak by tento krok dával smysl,“ míní Kolaja a očekává, že by pozice měla být obsazena „těžkou vahou“. V kuloárech se podle něj mluví o nynější estonské premiérce Kaje Kallasové či a polském ministrovi zahraničí Radoslawu Sikorském.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že osobně záměr dlouhodobě podporuje. „Podle mě vznik eurokomisaře pro obranu dává smysl v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. Je potřeba, aby státy EU začaly koordinovat nákupy a spolupráci v oblasti bezpečnosti,“ uvedl Zdechovský.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je v současnosti složité soudit, co se ukáže jako nejlepší cesta k posílení obranyschopnosti EU. „Pro mě je bezesporu centrálním partnerem NATO, ale těžko lze ignorovat signály z části americké politiky,“ řekl Echo24 Niedermayer v narážce na narativ uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa.

„Zajištění bezpečnosti Evropanů bude bezesporu vyžadovat nejen více investic do obrany členských zemí, ale také větší spolupráci a koordinaci. Samozřejmě bez oslabení NATO,“ uvedl Nidermayer. S tím, že se teprve ukáže, zda jedna z cest vede přes komisaře. Nejde podle něj totiž jen o pozici, ale zejména o to, s jakým cílem a kompetencemi by vznikla.

Lídr koalice Spolu pro volby do EP v letošním roce, europoslanec a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) pro Echo24 řekl, že jsou návrhy na jednotlivé eurokomisaře výsostnou doménou jednotlivých členských států. „V tomto případě Polska a Estonska. Pokud se rozhodnout tyto dva jmenované (Kallasovou a Sikorského) navrhnout, nevidím důvod je nějak zásadně rozporovat, protože to oba jsou jistě zkušené a ostřílené osobnosti s lety zkušeností v praktické politice na nejvyšších místech,“ řekl Vondra.

Kandidátka hnutí STAN do EP Danuše Nerudová, o níž se mluví jako možné kandidátce Starostů do Komise, pro Echo24 už dříve uvedla, že Evropa musí být silnější v rámci NATO. „S ohledem na aktuální vývoj části politického spektra USA musí evropský pilíř NATO převzít odpovědnost za zajištění své vlastní bezpečnosti. Je klíčové, abychom vytvořili naši obranou nezávislost na USA. Musíme být plnohodnotnými spojenci, kteří budou dostatečně investovat do své vlastní bezpečnosti a obrany,“ uvedla Nerudová s tím, že EU by měla koordinovat nejen společné nákupy.

Po Kallasové jde Rusko, Sikorski je jestřáb-veterán

Kallasová obhájila svůj premiérský mandát v loňských volbách, v nichž její středopravicová Reformní strana získala 31,2 procenta hlasů. Druhá skončila pravicově-populistická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) se 16,1 procenta hlasovacích lístků. Na estonskou předsedkyni vlády vydalo v první polovině února zatykač Rusko.

Podle mluvčího Kremlu jsou důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému. Portál Nastojaščeje vremja dává věc do souvislosti s odstraňováním sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu. Server připomněl, že v listopadu 2022 doporučila pracovní skupina při estonské vládě odstranění nebo nahrazení 244 z 322 sovětských památníků v zemi.

Radoslaw Sikorski je veteránem polské politické scény. V letech 2005 až 2007 zastával funkci polského ministra obrany, byl ministr zahraničních věcí v prvním i druhém Tuskově kabinetu. V letech 2019 až 2023 pak působil jako polský poslanec Evropského parlamentu. Byl také maršálkem Sejmu, ale musel odstoupit poté, co se objevily odposlechy zákulisních intrik některých politiků Občanské platformy a vulgární styl jejich jednání. V současnosti je opět ministrem zahraničí.

Sikorski je považován za politického jestřába. Podílel se mimo jiné na polském vstupu do NATO. V roce 2014 v Kyjevě během tzv. Majdanu byl společně s představiteli Francie a Německa mediátorem mezi ukrajinskou opozicí a proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Jeho manželkou je novinářka Anne Applebaumová.