Provokace Pekingu: Tchaj-wan hlásí narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Tchaj-wan dnes zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Dodalo, že do cvičení je kromě letadel zapojeno rovněž osm lodí.
Tchaj-wan podle AFP od 03:00 SELČ zaznamenal 42 vniknutí čínských letadel do své zóny protivzdušné obrany, z toho ve 26 případech letadla překročila střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi.
In Warning to Taiwan, China Announces Military Patrolshttps://t.co/vCRGjjqbbv
— NewsPulse.com (@partho521) August 19, 2023
Čínská armáda dnes zahájila vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu v reakci na návštěvu tchajwanského viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech. Tchajwanská vláda uvedla, že tchajwanský lid je odhodlán se bránit a nepodlehne násilným hrozbám. Dodala, že Čína by měla přestat používat sílu a zastrašování a místo toho zahájit dialog.
Taiwan has condemned China’s “irrational and provocative behavior” after its military announced drills around the island nation. pic.twitter.com/E9vcb8e6ZE
— TaiwanPlus (@taiwanplusnews) August 19, 2023
Lai, který je favoritem lednových prezidentských voleb v ostrovní zemi, sice v USA nebyl na oficiální návštěvě a nesetkal se s vysoce postavenými americkými politiky, ale Čína i tak pohrozila "tvrdou odpovědí" na jeho cestu. Tou se stejně jako v podobných případech v minulosti staly vojenské manévry, které Peking označil za "vážné varování tchajwanským separatistickým silám".
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.