Nynějšího šéfa Pirátů a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše vyzve v lednu na celostátním fóru ve volbě předsedy nynější europoslankyně Markéta Gregorová. Jejím cílem je mimo jiné zvýšení stranické odolnosti vůči tlaku okolí. Bartoš chce sázet na výkon ve vládě. Deník Echo24 přináší přehled názorů napříč stranou na nejbližší budoucnost strany.

Bartoš se pro Echo24 vyjádřil pouze s tím, že se na volbu těší. „Jsem nadšen, že paní Gregorová kandiduje. Bude to zábavná volba. Konkurence je vždycky zdravá,“ uvedl pro Echo24 nynější předseda Bartoš. Jeho soupeřka cílí na posílení struktur. „Mým zásadním bodem je reorganizace a posílení stranických struktur tak, abychom byli odolní vůči tlaku oponentů a jednotní navenek. Pod mým vedením by se přístup k vládě změnil jedině v případě, že by o to mělo zájem a odhlasovalo to Celostátní fórum; předsedkyně nemá na účast ve vládě vliv,“ uvedla pro Echo24 Gregorová.

Svou pozici bude obhajovat první místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. „Piráti jsou poprvé součástí vlády. A i v této roli Piráti se současným vedením dokazují, že umí prosazovat sociálně liberální politiku. Účast ve vládě je však rozhodnutím, které nepřísluší republikovému předsednictvu. O tom rozhodla členská základna, takže volba předsednictva s tím přímo nesouvisí,“ řekl pro Echo24 Kolaja. Dodal, že pro něj je prioritou zachování jasného sociálně liberálního směřování Pirátů a propojení české a evropské politiky.

Obhajovat bude i druhá místopředsedkyně Pirátů Hana Hajnová. „Těší mě, že máme ve straně zdravou konkurenci a řadu lidí, kteří mají zájem nést odpovědnost za další směřování Pirátů. Jde o náročnou a klíčovou pozici nejen vůči straně, ale i našim voličům, kteří od nás očekávají dodávání reálných výsledků a naplňování maxima programu a vizí. A postava předsedy nebo předsedkyně je tou hlavní, která toto rámcově zaštituje a i po politické linii mnohdy dojednává, prosazuje a veřejně komunikuje,“ řekla redakci Hajnová.

„Proto očekávám představení základních vizí jak pro to, jakým způsobem nejefektivněji náš program dál naplňovat a zlepšit životy lidí v naší zemi, tak i vize pro rozvoj strany, především ohledně posílení vnitřního fungování a vzájemné komunikace,“ dodala Hajnová.

Obhajovat mandát naopak nebude z rodinných a osobních důvodů třetí místopředsedkyně Blanka Charvátová. „Volbu vnímám jako nejvýznamnější v rámci našich vnitrostranických voleb, protože z nich vzejde naše nové vedení, jehož úkolem bude posílit pozici Pirátů jakožto nejsilnější liberální strany v ČR,“ řekla redakci Charvátová.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová se domnívá, že přítomnost živé debaty tvoří zdravou stranou. „Proto jsem ráda, že máme hned několik lidí, kteří mají zájem klíčovou roli ve vedení strany zastávat. Jde o roli zásadní dovnitř Pirátů i navenek, protože v českém systému je postava předsedy či předsedkyně stěžejní jak pro média, tak politická jednání a ‚boje‘ o protlačení pirátských priorit a návrhů,“ řekla redakci Richterová s tím, že Piráti za dva roky dokázali intenzivní prací nasbírat stabilně slušné preference.

Poslanci: Ještě máme hodně práce

Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek vnímá volbu předsedy jako příležitost prezentovat práci ministrů ve vládě a poslaneckého klubu. „Podařilo se nám prosadit zpřísnění zákona proti střetu zájmů, zvýšení rodičovského příspěvku a tak dále… Jsme úspěšní, naši voliči to oceňují a byl bych rád, abychom naši misi ve vládě úspěšně dokončili. Potřebujeme ještě prosadit zákon o podpoře v bydlení, aktualizaci učiva na školách, důchodovou reformu, korespondenční volbu a mnoho dalšího,“ uvedl pro Echo24 Michálek.

„Obávám se, aby náročné doby a kritiky vlády někdo nezneužil, protože to bychom byli jednou nohou z vlády a umetli cestu Babišovi s Okamurou a to by teprve byl problém,“ dodal Michálek.

Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) pro redakci ocenila, že Piráti drží stabilní preference. „Znamená to, že jsou naši voliči s naší prací spokojení. To je pro nové předsednictvo velmi slušný odrazový můstek, protože ve funkčním období nového předsednictva nás také čekají hned čtyřikrát volby,“ připomněla poslankyně. „Potřebujeme se tedy sjednotit za společným cílem: abychom mohli po náročných letech, kterými si lidé prošli - tedy po covidu, krizi energií a inflaci - pracovat na nadějeplné budoucnosti, ve které budeme zase zvedat kvalitu života. V tom jsme, věřím, napříč stranou zajedno,“ dodala Kocmanová s tím, že budoucnost nechce nechat populistům a rozsévačům nenávisti, kteří na všechno nabízí zdánlivě jednoduchá řešení

Europoslanec Mikuláš Peksa pro Echo24 řekl, že ať už hlasování skončí jakkoliv, budou mít Piráti v čele kompetentní osobu, schopnou dovést stranu k úspěchu ve čtyřech nadcházejících volbách. „Na fungování vládní koalice to nicméně přímý vliv nemá vzhledem k tomu, že o účasti v ní rozhoduje celé Celostátní fórum, ne jenom předseda strany,“ připomněl Peksa.

Experti: Řídit stranu ze zahraničí může být problém

Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze pro Echo24 řekl, že je vždy skeptický k tomu, zda je pro stranu vhodné, aby její předsedkyně byla zároveň europoslankyní. „Ti totiž tráví velkou část roku mimo republiku. Ne že by to bylo nemožné, dnešní technické možnosti čistě teoreticky a po formální stránce umožňují řídit stranu prakticky odkudkoli. Ale na straně druhé předpokládám, že předsedové stran řadu věcí řeší i neformálně, s partnery jednají mezi čtyřma očima, a to už nelze vždycky nahradit nějakou online platformou,“ uvedl Just s tím, že proto byl kritický ke kandidatuře europoslance za KDU-ČSL Jana Březiny na post předsedy v roce 2009, šťastné to podle něj nebylo ani u Jiřího Pospíšila v případě TOP 09.

Just vidí jako poměrně nestrategické, že na post předsedkyně kandiduje stávající europoslankyně, která kandiduje i v dalších volbách do EP.

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI nejde o nijak neobvyklý nebo nezdravý vývoj. „Atmosféra uvnitř Pirátské strany asi není nijak diametrálně odlišná od jiných stran, jejichž hlavní úkol je artikulovat a následně agregovat zájmy. Což Piráti dělají docela dobře, jen málo českých stran dnes naplňuje někdejší klausovský princip ‚pluralita uvnitř, jednota navenek‘ tak dobře jako oni,“ uvedl Chytilek s tím, že v situaci, kdy strana nečelí velkým problémům s podporou, musí být vyzyvatel o hodně kvalitnější, aby porazil stávající stranický establishment.