Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu 100 let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

Co bylo příčinou úmrtí muže, který podle agentur zanechal nesmazatelnou stopu v americké diplomacii, prohlášení neuvedlo. Stojí v něm ale, že Kissinger bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po kterém bude časem následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.

Kissinger, který se narodil do židovské rodiny v Německu, odkud pak jeho rodiče utekli před nacismem, zůstával diplomaticky aktivní i poté, co letos 27. května oslavil 100. narozeniny. Ještě v červenci přiletěl na překvapivou návštěvu Číny, během níž se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Právě vztahy s Čínou patřily k oblastem, v nichž se i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle "diplomatického otevření" Číny za další takové Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.

Právě za poslední z nich dostal v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150.000 obětí.

Politického pragmatika a diplomatického realistu řada lidí dokonce považovala za válečného zločince, mimo jiné kvůli podpoře antikomunistických diktatur zejména v Latinské Americe. Kvůli snahám některých zemí zatknout ho nebo alespoň vyslechnout v souvislosti s dřívější americkou zahraniční politikou, musel Kissinger rušit některé zahraniční cesty.

Do nejvyšších pater americké diplomacie Kissinger vystoupal v lednu 1969, kdy si ho za svého bezpečnostního poradce zvolil republikánský prezident Richard Nixon. Tutéž funkci zastával do listopadu 1975 i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger americkým ministrem zahraničí.

Agentura AP poznamenala, že za vlády obou prezidentů měl Kissinger "neobyčejný vliv na světové dění", a to i díky "zákulisním mocenským manipulacím". "Kissingerova moc vzrostla během zmatků v době aféry Watergate, kdy tento politicky citlivý diplomat převzal roli podobnou roli spoluprezidenta oslabeného Nixona," konstatuje AP s odkazem na aféru, která propukla v roce 1972.

Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem