Další a další řetězce se hlásí k dlouhodobějšímu zlevnění cen potravin v prodejnách jako k důsledku nově snížené DPH. A to i přesto, že podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy měly ceny letos zase o něco kvůli vyšším nákladům producentů vzrůst. Podle mnohých ekonomů je to výsledkem tlaku na celý potravinářský sektor a známkou toho, že další zdražování už prostě není obhájitelné. Pro případný pokračující pokles je teď podle obchodníků potřeba lepších podmínek ze stran ministerstva zemědělství, například podpora dovozu ze zahraničí.

Podle dřívějšího Prouzova vyjádření by měly ceny potravin od ledna stoupat o pět až deset procent. Důvodem je podle něj růst cen energií, mzdových nákladů a dalších nákladů na straně zemědělců.

Následně ale přišly řetězce s tím, že zavádí slevy. Konkrétně obchodní řetězce Lidl, Tesco, Kaufland nebo Penny uvedly, že zavádí výrazné slevy na tisíce vybraných potravin.

Naposledy se připomnělo i Tesco. „Sníženou sazbu na potraviny jsme plně promítli do cen u více než 8 500 výrobků. K tomu jsme ponechali původní nižší ceny u dětské výživy, do kterých jsme naopak vůbec nepromítli zvýšenou sazbu DPH. Pokračujeme tak v našem závazku nabízet zákazníkům kvalitní a zároveň cenově dostupné potraviny. Našim dlouhodobým cílem je pomáhat našim zákazníkům maximálně ušetřit, k čemuž využíváme každé možné příležitosti,“ uvádí Pavol Halász, produktový ředitel Tesco pro Českou republiku.

Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka jsou zprávy o zlevnění určitého zboží hlavně dílem marketérů firem a nejde o závazek, který by znamenal dlouhodobé zlevnění. „Z posledního prohlášení řetězců cítím, že jsou pod tlakem. Na jedné straně se očekává zlevnění po poklesu DPH, snížení cen v obchodech, na stranu druhou však dodavatelům i obchodníkům objektivně rostou náklady, které chtěli promítnout od ledna do cen. Po posledním koordinovaném prohlášení řetězců se vzedmula vlna kritiky, kterou je nyní třeba uhasit,“ uvedl Tyleček.

Narazili jsme na limit

Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že obchodníci už nemohou nadsazovat ceny tak jako v uplynulých letech. Dramatický pokles kupní síly totiž postihl také střední třídu. „Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků,“ dodal Kovanda.

Podle údajů Českého statistického úřadu klesaly ceny, za které zemědělci prodávají produkci jak rostlinnou, tak živočišnou, letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Potravináři pak také zlevňovali, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta.

Dalšímu případnému zlevňování podle všeho brání spíše byrokratické překážky jako omezování dovozu ze zahraničí. „Díky dohodě s vládou o pomoci s cenami energií přišli čeští výrobci potravin o hlavní argument, kterým své zdražování zdůvodňovali. Aby ale bylo možné dál udržovat konkurenční tlak, musí ministerstvo zemědělství zrušit umělé bariéry, omezující šanci dovážet potraviny ze zahraničí,“ sdělil deníku Echo24 Prouza.

Dovoz čerstvých potravin je totiž potřeba nahlásit den dopředu. Když se tak obchodníci dostanou k dobré nabídce, nemohou ji hned využít. Hospodářská komora požaduje už dlouhodobě konec této praxe a EU zase po Česku nápravu. Zatím se nic z toho ovšem nestalo.

Nižší DPH

Nově se na potraviny vztahuje nižší sazba daně z přidané hodnoty (DPH) 12 procent, když dosud to bylo 15 procent. V porovnání se sousedními státy bude DPH na potraviny stále vysoké, uvedl Prouza. V Německu je podle něj DPH sedm procent, na Slovensku a v Rakousku deset procent a Poláci mají nulovou sazbu DPH na potraviny, řekl.

Dodavatelé podle prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové nedávají žádný důvod ke zdražování potravin, obchodní řetězce při vyjednáváních s nimi přistoupí na zvýšení cen nejvýše v jednotkách procent a někdy po potravinářích žádají i snížení cen. Už dříve uvedla, že snížení DPH se na cenách potravin nijak neprojeví. „My jsme upozorňovali vládu, že pokud chce udělat něco s DPH, musí jít minimálně na deset, ideálně na pět procent,“ řekla.

Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným uvedl, že úřad předloží v lednu návrh na zvětšení svých pravomocí a mohlo by se také diskutovat o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny. Původně to přitom úřad striktně odmítal.

Mezi potravinami, které se od ledna zdražily, jsou například maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, ovoce a zelenina. Naopak například cukr, pečivo a těstoviny zlevnily.