Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.

Podle zprávy think tanku Federation of American Scientists (FAS) vlastnilo na začátku roku 2024 devět zemí přibližně 12 120 jaderných hlavic. Z toho Spojené státy a Rusko dohromady disponují zhruba 88 % celkového počtu, přičemž každá z těchto zemí má více než 5 000 hlavic. Ruský jaderný arzenál má podle těchto údajů USA předčit o několik stovek jaderných hlavic. Na třetím místě je Čína s přibližně pěti stovkami. Údaje jsou však jen přibližné a neoficiální, některé státy jako Izrael jaderný arzenál například nepřiznávají vůbec.

Nukleární sílu zvýšilo pět neevropských států (Severní Korea, Čína, Pákistán, Indie a Izrael), kde za posledních 40 let mělo průměrně přibýt 700 jaderných hlavic. Neruská Evropa jich má v současnosti dohromady asi pětistovku.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy svět zažívá renesanci jaderných zbraní především v reakci na konflikt na Ukrajině, který trvá už od roku 2014. „Renesance jaderných zbraní už nastala v době ruské invaze na Ukrajinu. To je trend, který je nezvratný. Vidíme ho v některých částech světa. Příkladem může být Čína, která teď meziročně přidává každý rok 20 %, co se týká jaderných hlavic, což je ohromné číslo,“ uvedl pro Echo24 Bříza. Zmínil také nebezpečí vývoje jaderných zbraní Íránem.

O možnosti pořízení jaderných zbraní v reakci na napětí na Korejském poloostrově uvažují i v Jižní Koreji. Sousední KLDR provedla v posledních letech několik testů raket, které mají být schopné nést i jaderné zbraně. Test takovéto rakety provedla KLDR naposledy na konci února. Poslední nukleární test provedla KLDR v roce 2017.

Kvůli rétorice USA a výrokům Donalda Trumpa například o tom, že USA nebudou bránit státy NATO, které nepřispívají dostatečně na obranu, nyní reaguje Evropa. Evropští lídři radí, jak náskok snížit. „Vstupujeme do nové éry,“ oznámil ve středu 5. března v televizním vystoupení francouzský prezident Emmanuel Macron s odkazem na aktuální americkou politiku. Navrhl zahájit strategickou debatu o ochraně spojenců v Evropě prostřednictvím „našich odstrašujících prostředků“. Připomněl tím, že Trump v úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru. „Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni také na možnost, že tomu tak nebude,“ řekl také Macron.

V Evropě mají jaderné zbraně pouze Velká Británie a Francie. Paříž disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi, které jsou připraveny k okamžitému použití. Tento arzenál zahrnuje balistické střely odpalované z ponorek s dosahem až 8 000 kilometrů a letecky nesené střely s plochou dráhou letu. Stíhací letouny Rafale a jaderné ponorky jsou schopny na pokyn hlavy státu kdykoli udeřit. Francouzské jaderné odstrašení nechal na počátku studené války vyvinout někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle.

Spojené království v současnosti disponuje přibližně 225 jadernými hlavicemi, z nichž 160 je v operační pohotovosti. Tyto hlavice jsou umístěny na balistických raketách Trident II D5, které jsou odpalovány z ponorek třídy Vanguard. Každá z těchto čtyř ponorek může nést až 16 raket, přičemž každá raketa může být vybavena několika nezávisle naváděnými hlavicemi.

V roce 2021 britská vláda oznámila plán zvýšit maximální počet jaderných hlavic z 225 na 260, což představuje první navýšení od konce studené války. Tento krok odůvodnila měnícím se bezpečnostním prostředím a potřebou udržet efektivní odstrašující sílu. Přesné aktuální počty hlavic však nejsou z bezpečnostních důvodů veřejně známé.