V pražském Karlíně se rodiče bouří proti losování, které má rozhodnout o přijetí či nepřijetí dětí do prvních tříd základních škol. V petici s více než tisícovkou podpisů to odmítají jako technokratické a asociální řešení. Problém kapacit neřeší jen tady, Praha 6 se nedávno rozhodla pro radikální změnu přístupu, kterým chce zarazit tzv. spádovou turistiku. Naopak ředitel karlínské školy na Lyčkově náměstí Jan Korda se rozhodl držet dosavadních postupů a přebytek zájemců vyřešit losováním. „Pokud mé rozhodnutí napadnou, budu asi přemýšlet, jestli tu má smysl pokračovat,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.

Protestujícím rodičům jste, zdá se, trochu ustoupili a odložili losování. Ve čtvrtek se s nimi máte sejít. Znamená to, že vidíte ještě šanci situaci u tohoto přijímacího řízení vyřešit?

Svolal jsem to setkání proto, že vidím jako hlavní, obecný problém naší společnosti v neschopnosti komunikovat. Rád bych jim znovu rád vysvětlil všechna pro a proti. Chci rodičům, kteří argumentovali a rozčilovali se proti losování a chtěli okamžitě navýšit kapacity či měnit kritéria, vysvětlit, co lze a co je si v právním rámci můžeme a nemůžeme dovolit.

Ano – někteří rodiče mají pravdu, že mám volnou kapacitu téhle školy na příští rok, tedy klidně bych mohl otevřít pátou třídu. Jenže to znamená, že na přespříští rok neotevřeme už ani čtyři, ale třeba jen dvě. Když někde přidáme, budeme muset jinde ubrat. Děláme nějakou koncepci, aby se škola naplnila průběžně do úplného stavu, čtyři třídy v každém ročníku jsou prostě maximum, co se nám do dvou budov vejde. Chci jim ukázat data a znovu je požádat, aby chápali, že v tuhle chvíli je losování věc, která směřuje i do budoucna. Pokud zřizovatel i rodiče mé rozhodnutí napadnou, asi budu řešit nějakou pátou třídu a za rok potopa. Mně se to ale líbit nebude a budu asi přemýšlet, jestli má vůbec smysl tu pokračovat dál.

Je na vaší škole spádová turistika ten hlavní problém?

Není to jenom jeden důvod. Zápisovou turistiku jsme tu měli vždycky, rodiče chtějí dostat děti na školu, která něco dělá a je o ní zájem. Nemyslím si, že je to hlavní problém, základní chyba už je někde jen v tom, že v Karlíně bydlí více dětí, než umožňuje kapacita školy. Když k tomu připočteme spádovou turistiku, vzniká tenhle problém. Máme velkou spádovou oblast, je nedostatečné množství míst na školách, staví se nové byty a logicky to přitáhlo mladé lidi s malými dětmi. Ty teď dorůstají do věku povinného školství.

Narážíte na problém, kdy se nejen v Praze „zapomnělo“ hledět na demografický vývoj.

Už když jsem nastoupil před dvaceti lety, ukazovala demografická studie, že škola na Lyčkově náměstí bude mít v roce 2021 trojnásobný převis. Tenkrát to obec řešila, nikdo ale nemohl předpokládat takovou masivní výstavbu, to, jak se Karlín proměnil. Ale je pravda, že v mnoha částech Prahy, a to nepočítám její okolí, je to ještě větší masakr. V Karlíně mají rodiče, s prominutím, dvě tři zastávky tramvají dostupnou další školu, kam se vejdou.

Na schůzi s rodiči má přijít i místostarosta Prahy 8 Matěj Fichtner (ANO). Jak na situaci reagoval?

Komunikovali jsme o tom spolu minulý týden, pozval jsem zároveň i všechny zastupitele, protože je rodiče oslovili také. Je to zase o té komunikaci. Když jedna zastupitelka v reakci na rodiče napíše, že souhlasí, aby na Lyčkově náměstí bylo třicet, klidně i třicet čtyři dětí ve třídě, tak bych paní zastupitelce rád řekl, jak to ve školství vypadá a ať to jde s třiceti čtyřmi dětmi zkusit.

A místostarosta Fichtner?

Myslím, že chápe, že je třeba hlídat kvalitu a v době inkluze něco takového není možné. Spíše hledá jiné cesty, jak nám pomoci v jiném prostoru, v jiných budovách, bohužel developeři tu postaví cokoliv a už je nezajímá infrastruktura škol a školek. Rodiče pak kupují v dobré vůli byt, ale nevědí, že je tu kapacita škol narvaná. Tam je základ špatný úplně jinde. Možná developeři by měli začít trochu fungovat, když rozestavěli Karlín.

Výstavba je ale řešení, které bude trvat roky. Radikálněji se do toho pustila Praha 6, rozhodla se vyložit si zákon po svém a přísněji posuzovat, kdo skutečně na místě bydlí. Co říkáte na toto řešení?

My s napětím čekáme, co se stane, až se první rodič odvolá proti rozhodnutí o nepřijetí, když bude mít dítě spádovou adresu. V tu chvíli je odvolávacím orgánem magistrát, ten rozhodne, jestli postupoval ředitel správně nebo ne. Nechci předjímat rozhodnutí magistrátu, ale podle informací, které z něj přichází, budou postupovat podle zákona. To znamená, jestli je městská část na hraně zákona, nebo skoro bych řekl mimo něj, v tu chvíli předpokládáme, že jim to magistrát shodí a začne znovu správní řízení.

Vedení Prahy 6 se chce v takovém případě soudit.

To je sice hezké, ale vy potřebujete mít jisté, kolik dětí a do jaké třídy od 1. září zamíří. A dělat právní bitvu ve chvíli, kdy jde o děti, jejich jistotu a jistotu té školy, nevím. Bojím se toho, do jaké míry to způsobí na Praze 6 zmatek. Ale pokud by to magistrát nakonec „pofoukal“, myslím, že je to dobrý precedent k tomu, aby toho začaly využívat jiné městské části a případně i obce v celé České republice. Ale to nepředpokládám, protože by stát v tu chvíli porušil zákon. Nutná je spíš legislativní změna zákona. To ale také není okamžité řešení.

Rodiče ale chápu. Když si vybírají školu pro své dítě, chtějí, aby byla kvalitní. Pokud budou všechny školy kvalitní, nebude rodič nucen dělat takovéhle obezličky. Problém je ta velice, opravdu velice různorodá kvalita škol. Upravovat zákon je tedy hezká věc, ale základ nad tím je opravdu sjednotit kvalitu a nebo hlídat zkvalitňování škol tak, aby se posouvaly a rodič nemusel děti posílat o ty tři zastávky dál.

Řešení tedy vidíte ve zlepšení kvality, výstavbě či legislativních změnách, vidíte ještě nějaké rychlejší řešení?

Bojuji ještě za to, aby se nám zmenšila spádová oblast. To je věc, která se dá každý rok obměnit. Sice zase budou někteří rodiče křičet a zase se klidně „přestěhují“, aby se k nám dostali. Ale alespoň by třeba pro nové oblasti mohli rodiče vědět, až se budou stěhovat, že budou spádově náležet jinam, protože Lyčkárna zabezpečí jen starý Karlín.