Zhruba třetinu žáků prvních až čtvrtých tříd na vídeňských základních školách tvoří muslimové, a jsou tak největší náboženskou skupinou na prvním stupni. Podle údajů vídeňského školského úřadu tvoří katolíci jen pětinu žáků a nejrychleji rostoucí skupinou jsou žáci bez náboženského vyznání, kteří mají přibližně čtvrtinový podíl. Městský radní pro školství Christoph Wiederkehr z liberální strany NEOS se v této souvislosti vyslovil pro zavedení nového předmětu Život v demokracii místo náboženství od prvního stupně, informovala agentura APA.

Aktuální čísla úřad získal z veřejných škol a nezahrnují situaci na soukromých školách, jichž je zhruba deset procent. Podle statistik tvoří zhruba 35 procent žáků prvního stupně muslimové, 26 procent děti bez vyznání, 21 procent katolíci, 13 procent pravoslavní a po dvou procentech připadá na evangelíky nebo ostatní konfese.

Při zohlednění soukromých škol by podíl muslimů pravděpodobně lehce klesl, řekl novinářům sociolog Kenan Güngör. Oproti školnímu roku 2016/2017 se jednotlivé podíly výrazně změnily, ale sběr dat tehdy probíhal jinak a nelze je přímo srovnávat. Před sedmi lety školský úřad uváděl 31procentní podíl katolíků, 28 procent muslimů a 17 procent žáků bez vyznání.

Wiederkehr podle APA v reakci na nová čísla znovu vyzval k zavedení povinného předmětu Život v demokracii pro všechny žáky od první třídy. Žáci se v něm mají učit o demokracii, hodnotách a etice a také o všech uznaných náboženstvích. Samostatný předmět Náboženství by byl jen dobrovolný.

Wiederkehr ale se svými návrhy zatím naráží na odpor. "Výuka náboženství je v Rakousku chráněna ústavněprávně a tak to i zůstane," zdůraznila rakouská lidovecká (ÖVP) ministryně pro ženy, rodinu, mládež a integraci Susanne Raabová.