Americká společnost Intel investuje do továrny na čipy v německém Magdeburku přes 30 miliard eur (713 miliard Kč). Firma to v pondělí oznámila v prohlášení po podpisu dohody o společném záměru s německou vládou. Ta podle dřívějších informací ekonomických médií podpoří výstavbu zhruba deseti miliardami eur (asi 238 miliard Kč). Prohlášení přesnou výši podpory nezmiňuje, konkrétní sumu německá vláda zatím oficiálně neoznámila. Intel uvedl, že produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Nezbytný je ale souhlas Evropské komise s německou státní podporou.

Pondělní podpisové ceremonie, která se uskutečnila v kancléřství v Berlíně, se zúčastnili spolkový kancléř Olaf Scholz a šéf Intelu Pat Gelsinger. "Dnešní dohoda je důležitým krokem pro Německo jako hi-tech výrobního místa," uvedl Scholz. "Je to dobrá zpráva pro Magdeburk, pro Německo a pro celou Evropu," dodal. Německo, podobně jako ostatní evropské státy, se snaží získat investice od technologických společností k posílení své bezpečnosti v oblasti získávání polovodičů.

Gelsinger prohlásil, že investice do závodu v Magdeburku je klíčovou částí růstové strategie Intelu. Továrna v Německu podle něj přispěje k vyváženému a odolnému dodavatelskému řetězci pro Evropu.

Pro Intel je to další významná investice za posledních několik dní. Společnost jen krátce před dohodou s Německem ohlásila plán investovat v Polsku do továrny na čipy 4,6 miliardy dolarů a do závodu v Izraeli 25 miliard dolarů.

Berlín na výstavbu továrny v Magdeburku původně přislíbil dotace 6,8 miliardy eur (asi 162 miliard Kč). Intel však později kvůli vyšším nákladům na energie a výstavbu požadoval vyšší podporu, neboť investice z původně ohlášených 17 miliard eur přesáhne 30 miliard eur.

Spolkový ministr financí Christian Lindner před týdnem v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) poskytnutí vyšších dotací odmítl. "V rozpočtu už nejsou žádné další volné prostředky," řekl Lindner. "Nyní se snažíme rozpočet konsolidovat, a nikoli jej rozšiřovat," dodal. Zatímco Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) trvá na přísnější rozpočtové kázni, sociálně demokratický kancléř Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck ze Zelených se podle médií stavěli k požadavkům Intelu vstřícněji.

O přesné podobě podpory zatím oficiálně nebyly zveřejněny žádné podrobnosti. Podle Bloombergu bude podpora kombinací finančních dotací a také regulované ceny energií.

Společnost Intel v březnu loňského roku oznámila, že si pro nový komplex na výrobu čipů vybrala středoněmecké město Magdeburk. Na tiskové konferenci tehdy uvedla, že v Evropě, zejména v Německu, hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur. Peníze vloží mimo jiné do posílení výroby v Irsku, zbudování závodu v Itálii a zřízení evropského výzkumného centra ve Francii.

Společnost Intel patří mezi několik výrobců čipů, včetně tchajwanské TSMC a americké společnosti Wolfspeed, kteří usilují o vládní financování při výstavbě závodů v Evropě. Evropská unie mezitím vyčlenila 43 miliard eur (zhruba jeden bilion Kč) pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v unii 20 procent světové produkce polovodičů.