Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.

Elektřina s dodáním na příští rok se teď prodává za zhruba 70 eur za MWh, plyn dokonce za 25 eur za MWh. Cena povolenky spadla z loňských téměř 100 eur za tunu oxidu uhličitého na polovinu a prodává se za zhruba 53 eur. Do výroby elektřiny se právě plyn jakožto závěrný zdroj a cena povolenky výrazně propisují, proto její cena klesá.

To, že tak klesá cena emisních povolenek, na jedné straně snižuje ceny elektřiny, na straně druhé to má však dopady na realizování přechodu na čisté zdroje, což si EU vytyčila jako svůj cíl. Právě vysoké ceny elektřiny způsobené drahým plynem a drahými povolenkami byly pro tyto plány dobré, protože zvýhodňovaly obnovitelné zdroje. Výroba z fosilních zdrojů byla naopak v té době silně nevýhodná právě kvůli vysokým cenám povolenek.

Nyní se ale nové obnovitelné zdroje stávají kvůli klesajícím cenám energií stále méně efektivními co se jejich financování z privátních zdrojů týče. „Ukazuje se, že zelené bezemisní zdroje jsou vzhledem k nákladům na investice ekonomicky nerentabilní,“ říká k tomu hlavní ekonom J&T Petr Sklenář.

„Současná situace nastavuje podmínky, které naplnění bezemisní ekonomiky zhoršují. A to ve všech rozměrech, ne pouze v energetice. Možností, jak může EU situaci zvrátit, je více. Jedním z tržních řešení, a tím velmi pravděpodobným, je opětovné zdražení emisních povolenek. Stejně jako v letech nedávných letech, kdy zasáhla, a začala část emisních povolenek z trhu stahovat. To cenu vytlačilo nahoru, což pak ještě akcelerovala následná energetická krize. Čím více elektřiny se vyrábělo z uhlí, tedy čím více se pálilo hnědé uhlí, tím více povolenek se nakupovalo, a tím větší výnos z nich plynul do zelených rozvojových fondů, které Evropská komise potřebuje naplňovat,“ řekl deníku Echo24 Sklenář.

Vzhledem k tomu, že EU brzy čekají volby do Evropského parlamentu, je otázkou, jak se promění i Evropská komise a její směřování dosud prosazující převratná klimatická opatření bez ohledu na jejich náklady a dopady. „Už z posledních kroků je vidět, že se proměňují preference a cíle, kterým dává unie větší váhu,“ dodává Sklenář. Změna je vidět například i na rétorice šéfky komise Ursuly von der Leyenové, která se uchází o další funkční období, a která před volbami mírní klimatickou agendu.

Nic zatím nenaznačuje, že by se klesající tendence cen energií měla v brzké době obrátit. Ceny plynu totiž klesají globálně, ne pouze na evropském trhu. Z pohledu českých spotřebitelů se tedy může situace vyvíjet spíše v jejich prospěch, tržní ceny mohou i v horizontu dalších let klesat a obchodníci mohou jít s cenami dodávek také dolů.