KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.

Ve středu senátoři v testu své nejsilnější pravomoci selhali. Nedokázali zabránit prezidentovi vyslat do Ústavního soudu muže, který sám o sobě při grilování o své minulosti přiznal, že byl (prý aniž si to uvědomil) zmanipulován v roce 1988 tak, že v jednom z posledních politických procesů odsoudil nevinného. Sám přitom přiznal, že se podílel na „nezákonném rozsudku“. Kdo ze senátorů chtěl, mohl se v posledních dnech dost detailně seznámit s případem známým jako Olšanské hřbitovy, v němž Robert Fremr, od včerejška už nový ústavní soudce, ve zmanipulovaném procesu nezákonně rozhodoval. Stejně tak se mohli seznámit s jeho prohlášeními, kde podezírá klíčové spojence, Spojené státy a Izrael, z válečných zločinů a bránění v jejich vyšetřování.

Těžko říct, jestli všem senátorům došlo, o jak mocné instituci rozhodují. V každém případě se včera v Senátu nenašla většina, která by jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem chtěla zabránit. Je to ostudná laxnost, nezájem, nerozhodnost, strach postavit se populárnímu prezidentovi Petru Pavlovi. To hlasování přitom samozřejmě bylo tajné a každý mohl volit jen podle své nejlepší vůle a svědomí.

Tak kontroverzní postava jako Fremr ještě v historii České republiky v Ústavním soudu neseděla. Je to opět jisté posunutí normy toho, co se toleruje.

Kdo je za Roberta Fremra zodpovědný, se dá jen odhadovat z výroků senátorů a kuloárních informací. Víme, že otevřeně se k jeho podpoře přihlásili senátoři za ANO a ČSSD, což vzhledem k DNA stran nepřekvapí. Bohužel ale také z vládního hnutí STAN, které má silný klub se 17 hlasy. Právě ten byl nejspíš rozhodující. Podle kuloárních informací měl nakonec pro Fremra hlasovat i senátor Václav Láska ze SEN21. Fremr se rád profiluje jako antikorupční bijec, což ho s Láskou spojuje.

Proti Fremrovi se naopak i veřejně ozvali senátoři ze společného klubu ODS a TOP 09, který má 27 hlasů, a lidovci, jejichž klub čítá 17 členů.

O nejmocnější instituci v zemi rozhodovalo 67 z 81 senátorů. Chybělo jich 14. To znamená 17 procent. Jeden ze šesti členů horní komory se vůbec neobtěžoval k výkonu klíčové pravomoci dostavit. Asi se jim nechtělo vracet se z dovolené. Robert Fremr dostal 36 hlasů. Prošel fakticky o tři hlasy. Možná že kdyby někdo věnoval energii návratu z dovolené, mohlo to dopadnout jinak. Ti, kdo chyběli, i ti, kdo zvedli ruku pro, mají Fremra na svědomí spolu s prezidentem Petrem Pavlem. Obzvláště pozoruhodné je to u senátorů STAN. Ti by měli vysvětlit svým voličům, proč do nejmocnější instituce manipulovatelného soudce poslali.

Na celém příběhu se ukazují vlastnosti, které Roberta Fremra vynášejí do nejvyšších pozic. Je to především drzost, s níž se do funkce tlačí, a nulová pokora před vlastní minulostí. A pak především sázka na to, že většina lidí se nakonec těm drzým a sveřepým podvolí. Jako to udělali včera senátoři. Robert Fremr zjevně sází správně a vychází mu to.

Není úplně příjemná představa, že člověk s jeho mentální výbavou bude rozhodovat klíčové věci pro směrování země. Hnutí ANO už chystá zásilku podání na soud. Od valorizací důchodů po lex ČEZ.