Testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ) z matematiky a češtiny jsou podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem. Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Podle její mluvčí Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit.

"Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je ale v RVP ZV (Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. ČTK) nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ z RVP ZV,“ uvedla Slejšková.

"My opravdu vycházíme z rámcového vzdělávacího programu a není tam nic navíc,“ řekla Patáková. Testy podle ní nejsou těžší než to, co se učí ve školách, ale jsou těžké, aby dokázaly děti rozřadit. Na víceletá gymnázia jsou podle Patákové testy těžší. Ani v těchto testech se podle ní ale neobjevuje učivo, které žáci neprobírají ve škole. V testech jsou podle ní často logické úlohy či porozumění textu.

Potřeba rozřadit uchazeče je podle odborníků daná do značné míry i nedostatečnými kapacitami všeobecně zaměřených škol, jako jsou například gymnázia. Podle Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI je zásadní snížit nesoulad mezi nabídkou středních škol a poptávkou uchazečů.

Největší nesoulad mezi kapacitou škol a poptávkou uchazečů je v případě gymnázií, zejména víceletých. Velký převis poptávky je i u některých čtyřletých maturitních oborů, jako je například asistent zubního technika, veterinářství nebo bezpečnostně právní činnost, vyplývá z analýzy ministerstva školství. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory z asi 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy.

Nyní se pracuje na revizi učebních plánů, ke které se můžou zájemci vyjádřit ve veřejné konzultaci do konce května. Pokud se učební plány pro základní školy změní, je podle Slejškové zásadní, aby se podle toho změnily i testy. Revizi vzdělávacích programů představili zástupci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu minulý týden.

Vzdělávání by se mělo podle zástupců ministerstva zaměřovat na dovednosti a schopnosti, ustoupit by se mělo od takzvaného encyklopedického přístupu, tedy učení mnoha věcí nazpaměť. Podle nových učebních plánů by školy mohly začít dobrovolně učit v prvních a šestých třídách ZŠ od září 2025, povinně v těchto třídách od září 2027. Pokud se změny v učebních plánech schválí, bude z nich podle Patákové Cermat vycházet. Nová podoba testů by podle ní ale byla aktuální až pro děti, které se budou učit podle revidovaných učebních plánů.

Podle Slejškové je jednoznačně těžší ověřovat u žáků dovednosti a schopnosti než faktické znalosti, takové testy podle ní ale existují. Zmínila například mezinárodní testování žáků PISA. Testy zaměřené na dovednosti bude podle ní muset ministerstvo společně s Cermatem dělat i pro ověřování toho, co žáci zvládají po třetí, páté a deváté třídě ZŠ. "Ruku v ruce s tím by se mělo myslet již na JPZ," uvedla.