Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz, řekl ve středu v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Lipavský dříve řekl, že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 tisíc kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná.

Českou iniciativu na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu provázely začátkem března zmatky na domácí scéně zmatky. Zatímco prezident Petr Pavel v jednom dni prohlásil, že už se vybraly všechny peníze na nákup 800 tisíc střel, čímž vyslal spojencům signál, že další miliardy iniciativa kolem ČR nepotřebuje, premiér Petr Fiala (ODS) a poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar to nedlouho poté popřely. „Zatím se nám podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů. Naším cílem je však poslat daleko víc!“ uvedl tehdy Fiala.

Podle informací redakce deníku Echo24 ze dvou na sobě nezávislých zdrojů by měla část munice pocházet z Maroka a Indonésie s tím, že munice byla alokována i v dalších zemích.

Peníze zatím podle předběžných informací, jak řekl i prezident, přislíbilo zatím zhruba 20 zemí. Mezi nimi Kanada, Francie, Německo, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, které celkem poskytne 250 milionů eur, nebo Belgie s příspěvkem 200 milionů eur a také Norsko, které přislíbilo 1,6 miliardy norských korun (asi 3,6 miliardy Kč). Ve většině případů se však zatím jedná pouze o příslib. To znamená, že ani premiérem avizované finance na nákup 300 tisíc kusů munice ještě nejspíš nedoputovaly na účet. Jakmile dorazí, bude dodání munice otázkou několika měsíců.

Svůj příspěvek naposledy zveřejnilo v úterý sousední Německo, které v rámci české iniciativy poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Agentuře Reuters to v úterý sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 000 dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Plán na společný nákup dělostřelecké munice z mimoevropských států představil v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Pavel. Řekl, že Česko v třetích zemích našlo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO (155 mm) a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži (122 mm).

Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některé ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, které v minulosti nakupovaly od Moskvy či Pekingu.

Právě vztahy s Moskvou by mohly být zároveň důvodem, proč země nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou navíc dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu, jejichž kontakty vláda při identifikaci dělostřelecké munice využívá. Například holding Czechoslovak Group zbrojaře Michala Strnada v posledních letech získal významné zakázky na dodávky vojenské techniky pro armády Indonésie nebo Maroka, odkud by podle dvou zdrojů redakce měla minimálně část munice pocházet.