Polsko se přihlásilo k vedení Evropy. Předevčírem polský premiér Mateusz Morawiecki pronesl státnický projev na půdě univerzity v Heidelbergu. Symbolicky tím navázal na tradiční evropský duumvirát Francie a Německa. Emmanuel Macron měl zásadní proslov v roce 2017 na pařížské Sorbonně. Olaf Scholz loni v Praze na Karlově univerzitě. Oba mluvili převážně o budoucnosti Evropy, což v jejich podání znamená především více EU. Taktéž Morawiecki mluvil hlavně o budoucím uspořádání evropského kontinentu. Postavil se tak na roveň francouzskému prezidentovi a německému kancléři. A dal jasně najevo, že polská vize Evropy se liší od té francouzsko-německé.

Je paradoxem evropských vztahů, že Češi patří mezi největší euroskeptiky, i když v Bruselu Česko není považováno za potížistu, a Poláci jsou EU nadšenci, i když je Brusel každou chvíli peskuje. Nejsou ale žádnými eurofederalisty. To je v podstatě hlavní sdělení Morawieckého, silná Evropa může být založená pouze na spolupráci suverénních států.

Pokud Evropa má být silná, musí zůstat rozmanitým společenstvím národních států, tvrdí Morawiecki. „Měli bychom také chránit naše duchovní dědictví, které se skládá z desítek různých kulturních a jazykových tradic. Síla Evropy v průběhu staletí spočívala v její rozmanitosti. Sdílíme společné hodnoty, ale každý národ má svou vlastní identitu.“ Varoval před přílišnou federalizací vedoucí k centralizaci a případně až bruselské byrokratické tyranii. „Přezkoumejme oblasti spadající pod pravomoc Bruselu a vedeni principem subsidiarity obnovme lepší rovnováhu. Snižme počet oblastí spadajících pod pravomoc EU. Unie pak bude i s 35 zeměmi snáze ovladatelná a demokratičtější,“ prohlásil polský premiér.

Kromě hlavního sdělení se v projevu nachází několik dílčích, neméně zajímavých. Jednak Morawiecki otevřeně mluví o tom, že současná Evropa stojí na dědictví antických Řeků, Římanů a křesťanství. Je těžké si představit, že takto by mluvil politik více na západ, kde se očekává neustálé připomínání multikulturality a současná společnost je prezentovaná jako harmonický mix kultur z celého světa. Vypíchnout roli antiky a křesťanství se rovná koketování s pravicovým extremismem. (Nedávná studie britské vlády na boj proti krajní pravici tvrdí, že k extrémním názorům může vést sledování dokumentárního seriálu BBC z roku 1969 Civilizace nebo čtení Shakespeara.)

Zadruhé Morawiecki nenechává nikoho na pochybách, že by polská podpora Ukrajině slábla. „Politika ,uzavírání dohod‘ s Ruskem zkrachovala,“ řekl. „Ukrajinci dnes bojují nejen za svou vlastní svobodu. Od 24. února 2022 denně bojují také za svobodu celé Evropy. Na tom, jak se tato válka vyvine, závisí i naše budoucnost. Porážka Ukrajiny by byla porážkou Západu,“ domnívá se předseda polské vlády.

Nakonec si myslí, že Evropa si musí zachovat transatlantické vazby a silné NATO. Evidentně nesdílí Macronovy představy o nutnosti zavést evropskou armádu a o „mozkové smrti“ Severoatlantické aliance.

Polsko je momentálně jednou ze tří nejdůležitějších zemí EU. Velkou roli v tom hraje samozřejmě válka na Ukrajině, kde se ujalo formování evropské politiky. Morawieckého proslov hlavně ukazuje, že současná polská vláda má pozitivní program pro EU, který ale stojí v protikladu k myšlenkám Paříže a Berlína. EU má být organizací spolupracujících suverénních států, ne neustále směřovat k větší integraci, až v ní národní státy zaniknou. Má se hrdě hlásit ke svým historickým kořenům. Má těsně spolupracovat s USA a být jim rovnocenným partnerem, ne snít o tom, že bude jakousi protiváhou. Musí rozpoznat v Rusku existenciální hrozbu, ne potenciálního obchodního partnera. Ruská invaze na Ukrajinu dokázala, že v posledním bodě měli Poláci pravdu. Třeba se časem ukáže, že mají i v těch dalších.