Způsob zvyšování důchodů by se mohl od příštího roku změnit. Upravit by se měla pravidla pro běžnou i mimořádnou valorizaci, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh nového nastavení by chtěl představit do několika týdnů. Zmínil návrat k dřívějšímu mírnějšímu navyšování. Změny by měly předcházet důchodovou reformu. „Pokud někdo začal pracovat v 18 letech a vykonával náročnou profesi, tak půjde do důchodu dříve,“ řekl Jurečka pro deník Právo.

„Budeme připravovat v letošním roce i před celkovým balíkem důchodové reformy materiál, který by měl upravit legislativní podmínky valorizace – ať už řádné, nebo mimořádné. Budeme chtít napravit rozdíly, které vznikají, jinak se nám nůžky mezi níže příjmovými a vysoce příjmovými seniory ještě víc rozevírají,“ uvedl Jurečka s tím, že parametry by chtěl představit do několika týdnů.

Jurečka v rozhovoru pro deník Právo řekl, že věk 68 let zatím není finální variantou. Odchod do důchodu by se měl odvozovat od náročnosti profese a toho, kdy člověk vstoupil na pracovní trh. „Pokud někdo začal pracovat v 18 letech a vykonával náročnou profesi, tak půjde do důchodu dříve,“ řekl pro deník Právo s tím, že lidem, kteří se narodili před rokem 1973, se nic měnit nebude.

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu. Lidé s vyšší penzí si tak polepší víc.

Jurečka zmínil návrat k mírnějšímu navyšování o třetinu růstu reálné mzdy místo o polovinu. Doporučila to kvůli zadlužování státu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní by se měl při valorizaci brát v potaz i pokles reálných mezd. Do navýšení penzí by se růst výdělků pak promítal až po dorovnání mzdového propadu, radí NERV. Navyšování o polovinu se dostalo do zákona jako poslanecký návrh ve Sněmovně před předminulými sněmovními volbami.

Podle expertů by se měla rychle upravit pravidla mimořádných valorizací. Odborníci poukazovali na to, že si při nich méně polepšili lidé s nízkou penzí, kteří zdražování pociťují víc. Kritizovali vládu za to, že nastavení dosud nezměnila. Zmiňovali také velký dopad na rozpočet. Mimořádné valorizace loni zvedly výdaje na penze zhruba o 29 miliard korun.

Podle Jurečky je kvůli dopadům na státní rozpočet „poptávka od odborné veřejnosti i napříč politickým spektrem“ ke změně valorizačního vzorce. Podotkl, že letní mimořádné valorizace se změny nedotknou. Řádné lednové navýšení penzí příští rok by se už novými pravidly řídilo, dodal Jurečka.

V minulém roce se důchody zvyšovaly celkem třikrát – řádně v lednu a mimořádně kvůli inflaci v červnu a září. Na tři přidání bylo potřeba navíc téměř 57 miliard korun. Letos se penze zvedaly v lednu. S další mimořádnou valorizací kvůli inflaci se počítá v létě. Podle schváleného rozpočtu se letos na důchody vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere na pojistném. Tato částka nezahrnuje ale ještě výdaje na mimořádnou valorizaci.