„Pervitinová kuchyň Evropy.“ I tak se občas mluví o Česku, které za hranicemi proslulo kromě plzeňského piva také výrobou metamfetaminu, u nás známého spíš jako pervitin. Droga se z Česka vyváží prakticky do celého světa a zejména v počtu malých „kuchyňských varen“ podle policejních dat stále dominujeme smutné pervitinové statistice. Novým trendem je pak podle celníků pašování drog poštou. „S poštovními zásilkami, jež obsahují drogy, se potýká celá Evropa, Amerika a Asie,“ uvedla za Celní správu Martina Kaňková.

Česko se pohybuje na přední příčce v počtu malých varen pervitinu v Evropě dlouhodobě. „V počtu takzvaných ‚kuchyňských‘ varen, tedy laboratoří na výrobu metamfetaminu s produkční schopností od jednotek do padesáti nebo sta gramů, Česko bohužel stále dominuje,“ potvrzuje pro deník Echo24 mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.

V Evropě existují dvě hlavní metody vaření pervitinu (podle použitých látek), přičemž ta používaná v Česku je většinou užívaná v malých a středně velkých laboratořích a produkuje silnější d-izomerní formu pervitinu (d-metamfetamin).

Před několika lety se u nás začal objevovat také pervitin dovezený z Mexika, a to především na asijských tržnicích u hranic s Německem, ten se k nám podle policie dováží nejčastěji přes Nizozemsko, kde nyní působí mexické zločinecké kartely. V drtivé většině případů však lze přijít do styku spíš s drogou vyrobenou právě v Česku. To ovšem platí také pro Německo, Rakousko nebo Slovensko, které mají málo varen a tak si většinu pervitinu vozí tradičně od nás.

„Vyváží se ale i do vzdálenějších destinací,“ popisoval v nedávném rozhovoru pro server Investigace.cz ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. „Do Skandinávie, jihovýchodní Asie, Oceánie a někdy i do USA či Velké Británie. Nejbizarnějšími zeměmi, kam se dostal metamfetamin vyrobený v Česku, jsou Grónsko a Japonsko,“ dodal generál Frydrych.

Pouze Celní správa zajistila v rámci trestních řízení v roce 2023 dohromady přes 24 kilogramů metamfetaminu. O rok dříve šlo sice jen o 938 gramů, nárůst záchytů ale do značné míry nereflektuje, kolik se v Česku drogy skutečně vyprodukuje. Pro představu, běžný uživatel může za den zkonzumovat v několika dávkách až gram pervitinu. „Za první měsíce letošního roku nemůžeme konstatovat žádný významný výkyv dat oproti letům předešlým,“ řekla za Celní správu mluvčí Martina Kaňková.

Jako pervitinovou velmoc ukazuje Česko také nedávno zveřejněná studie Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), která pravidelně analyzuje odpadní vody ve velkých evropských městech. Z tohoto pohledu se Češi umístili na prvním místě také v konzumaci marihuany.

Novým drogovým trendem, který se ovšem netýká pouze vývozu drog, ale i jejich dovozu, je podle celníků zasílání balíčků s drogami poštou. „S poštovními zásilkami, jež obsahují drogy, se potýká celá Evropa, Amerika a Asie. V zásilkách se převážně nachází malé množství látky. Jedná se především o objednávky ze zahraničních serverů, kdy příjemci těchto zásilek jsou převážně mladí lidé, z velké většiny ještě studenti,“ vysvětluje mluvčí Celní správy. Tyto aktivity souvisí často s nákupy na takzvaném Darkwebu (či Darknetu).

Nejvíc těchto zadržených zásilek bylo loni odesláno z Nizozemska leteckou nebo nákladní dopravou. „Tento druh pašování má silné napojení na skrytou část internetu, tzv. ‚Darknet‘. Používání poštovní přepravy k pašování drog se stalo velkým trendem, neboť dostupnost těchto látek na webových stránkách umožňující obchod s návykovými látkami a možnost anonymity láká nejednoho uživatele či potencionálního zájemce,“ dodává Kaňková.