Výdaje na sociální dávky s energetickou krizí a vysokou inflací výrazně narostly. V rámci dnes už pozapomenutého „deštníku proti drahotě“ vláda vyzývala občany, ať si zjistí, na jaké příspěvky mají nárok. Výrazně ji pak zjevně nemalá část lidí vyslyšela v případě příspěvku na bydlení. Výdaje v září meziročně vystřelily o miliardu korun. A počet příjemců tak poskočil o dalších téměř sto tisíc. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) příspěvek nyní zmiňuje i jako řešení pro domácnosti, kterým způsobí problém další zdražování elektřiny. Další žadatele má přitom podle expertů přivést novela, kterou chystá ministerstvo práce.

Lidovecký ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se pokouší o revizi systému sociálních dávek. To s sebou dosud nese i značně kontroverzní návrhy, které mají vést k větší kontrolní moci v rukou ministerstva, jmenovitě vzniku evidence všech lidí pracujících na dohody o provedení práce či nové pravomoci pro ministerstvo i úřady práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky či s nimi prověřovaných osob (více jsme o tom psali například zde či zde).

Od těchto nástrojů si ministr slibuje tvrdší kontrolu, která má ukončit zneužívání dávek. K tomu přitom podle expertů na sociální problematiku v masovém měřítku nedochází. Naopak další chystané změny mají zjednodušit lidem, kteří nárok mají, o dávky žádat. Jak totiž ukazují statistiky, při současném nastavení si o některé dávky žádá jen menšina lidí či domácností, které na ně mohou dosáhnout.

Počet lidí pobírajících státní pomoc se však už nyní v meziročním měřítku rapidně navýšil. Názorně je to vidět zejména u příspěvku na bydlení, což zjevně souvisí s dramaticky rostoucími náklady za energetické krize spojené s rekordní inflací. Jak ukazují nejnovější data ministerstva práce, zatímco v září minulého roku vyplatily úřady práce 188 278 příspěvků na bydlení v hodnotě kolem 760 milionů, v letošním září už to bylo 272 390 vyplacených dávek za více než 1,7 miliardy korun. Průměrná vyplacená částka také dramaticky narostla, z loňských zhruba 4 000 na 6 300 korun.

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě či rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením, pokud tyto náklady přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Žádost se podává na dobu neurčitou a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Žadatelů o dávky má přitom podle expertů s chystanými změnami spíše přibývat. Chystaná reforma sociálních dávek připravovaná MPSV by podle dosavadního plánu měla sloučit do jedné dávky přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Žadatelé následně nebudou muset dokládat náklady na bydlení. Tento krok má podle ministerstva zjednodušit podávání žádostí o podporu i odlehčit úřadům práce, které tak budou mít volnější ruce na práci s klienty. Ministerstvo chce mít návrh hotový do konce roku. Změny by měly začít platit od roku 2025.

Plánované sloučení by podle expertů mohlo za určitých podmínek vést ke zjednodušení procesu a zvýšit tak počet žadatelů. „Za nedostatkem žádostí o podporu není jenom stud žadatelů a komplikovanost byrokratického řízení, ale také diskrece samotných úředníků. Čím více bude proces zautomatizovaný, tím více se omezí rozhodování úředníka, zda si dotyčný podporu zaslouží či ne. A tím více podpora povede ke kýženému cíli,“ řekl dříve v pořadu Otázky Václava Moravce Filip Pertold, ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).

Na příspěvek na děti má podle sociologa PAQ Research Daniela Prokopa momentálně nárok přes 40 procent rodin, čerpá z nich ale pouze čtvrtina. Podobné to je také u příspěvku na bydlení. „Skupiny, které mají problémy s financemi, nebo nic neušetří, jsou chudší rodiny s dětmi. Pro ty je také mnohem složitější o dávky žádat. Rodiny totiž musí doložit řadu informací, jako jsou příjmy, výživné, nebo i takové drobnosti, jako že dítě nechodilo na brigádu,“ dodal Prokop.

Ministr si však od změn do budoucna slibuje i větší adresnost a určité provázání dávek s dalšími podmínkami. Vláda si to vytyčila v aktualizovaném programovém prohlášení. Jurečka už dřív řekl, že prvotním cílem revize nejsou rozpočtové úspory, i když by je měla také přinést. Změny by se měly udělat tak, aby v systému dávek nebyl prostor ke zneužívání. Revizi systému dávek slibovaly i předchozí vlády. Také jejich ministři mluvili o zneužívání podpor. Experti na sociální problematiku odmítají, že by se dávky masově zneužívaly. Nastavení systému kritizují, doporučují jeho zjednodušení.