Konec stávajícího významu dolaru?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
ÚHEL POHLEDU: Řada lidí v poslední době vyjadřuje na jedné straně své obavy nebo naopak své nadšení z toho, že by dolar měl oslabit, ale v pozadí těchto emocí nestojí žádné ekonomické důvody. Často jde o ryzí emoci nepodloženou ekonomickou argumentací, kdy lidé mají pocit, že silná měna je „dobře“ a slabá měna je „špatně“. A pak – v závislosti na svém osobním nastavení – USA buď přejí „dobro“, nebo „zlo“, tedy silný, anebo slabý dolar.
Z pohledu ekonoma, z pohledu bez emocí, ale s racionalitou, musíme konstatovat, že neexistuje nic jako ideální kurz dolaru. Není pravda, že silná měna je „dobře“ a slabá měna je „špatně“. To je velký omyl. Měnu musíme vnímat jako nástroj. Není pravda, že velký šroubovák je dobře a malý šroubovák je špatně. Oba šroubováky jsou jen nástroje používané každý k jiným účelům. Nejsou rozhodně cílem samy o sobě. Jsou jen prostředky k dosažení rozdílných cílů.
Existuje několik důvodů, proč se někteří lidé bojí dominance dolaru jako světové rezervní měny. Nejde totiž jen o to, že dolar tvoří největší část devizových rezerv centrálních bank, které pomáhají bankám vypořádávat se s tržní nestabilitou. Dolar je také nejpoužívanější měnou na světě pro mezinárodní obchod, investice a úvěry. To přináší obavy, které bychom mohli rozdělit do zhruba čtyř bodů:
Dominance dolaru jako světové rezervní měny znamená, že mnoho zemí a mezinárodních organizací musí držet dolar jako součást svých rezerv. Jsou tedy závislé na kondici americké ekonomiky a na stabilitě dolaru. Pokud by došlo ke kolapsu dolaru nebo k hospodářské krizi v USA, mohlo by to mít skrze znehodnocení dolaru negativní dopad na země, které mají dolar v rezervách. Toto riziko zvýraznily i sankce, které Západ zavedl po zahájení války na Ukrajině a zmrazil ruské devizové rezervy.
Druhým zdrojem obav je, že když země drží dolar jako svou rezervní měnu, nemá možnost ovlivnit měnovou politiku USA. To může vést k problémům, pokud měnová politika USA není v souladu s potřebami země držící dolar v devizových rezervách. Například když americká centrální banka tlačí na oslabování dolaru, může to mít negativní dopad na ekonomiku zemí držících dolar.
Dalším problémem je, že pokud by se dolar jako světová rezervní měna hypoteticky ocitl v krizi, mohlo by to vést ke ztrátě důvěry ve světové finanční systémy a ke ztrátě důvěry v USA. To by mohlo důvodem destabilizace celé světové ekonomiky a mít negativní dopad na země, jež jsou závislé na mezinárodním obchodu, který dominantně probíhá v amerických dolarech, tedy zejména na země vyvážející suroviny.
A konečně existuje také obava, že dolar může být zneužit pro politické účely a poškodit mezinárodní spolupráci a stabilitu. Například některé země si stěžují na to, že Spojené státy „zneužívají“ dolar jako „zbraň“ proti nim a omezují jejich přístup k mezinárodním trhům a institucím. Některé země také cítí, že jsou diskriminovány nebo znevýhodněny tím, že musí platit za svůj obchod a investice v cizí měně, kterou musí nakupovat.
Vedle těchto čtyř hlavních zdrojů obav ze stávající dominance dolaru ale existuje také několik důvodů, proč se někteří lidé naopak obávají ztráty dominance dolaru jako světové rezervní měny:
Dolar byl tradičně považován za stabilní měnu a zdroj důvěry pro mnoho zemí. Přece jen od konce 2. světové války jsou Spojené státy světovou ekonomikou číslo 1 a dolar dominuje světové ekonomice. Pokud by došlo k poklesu dominance dolaru, mohlo by to znamenat nárůst nejistoty v oblasti hospodářství a především dlouhodobých investic. Pokud máte plánovat zahraniční investici na desítky let, chcete měnovou stabilitu.
Někteří lidé se také obávají, že dolar byl tradičně spojován s globální mocí USA a jeho klesající dominance by mohla vést ke ztrátě vlivu v mezinárodních otázkách. Právě Spojené státy mají v případě dolaru bič, díky kterému mohou ovlivňovat mezinárodní politiku. Někdo to vítá, jiný se toho hrozí.
A konečně pokud by dolar ztratil svou dominantní pozici jako kotva v měnové oblasti, mohlo by to vést ke vzniku nejistoty v oblasti měn a k růstu volatility na trzích. Právě vysoká vrtkavost měn nebo cen akcií je přitom synonymem k vysokému napětí na trzích. Za této situace by obchod určitě nevzkvétal. To by mohlo mít negativní dopad na světové hospodářství a na lidi, kteří jsou závislí na mezinárodním obchodě.
Nakonec tedy vidíme, že existují argumenty jak pro zachování, tak pro zničení významu dolaru. Rozhodně není věc tak černobílá. A pokud není tak jednoznačná, zjevně ani není potřeba se jí zase tak moc obávat.