Ačkoliv se chystá vláda ustoupit v několika bodech konsolidačního balíčku, v důležitém bodě pro zaměstnance i zaměstnavatele zůstává zatím spíše vágní příslib. Přitvrzení flexibilních úvazků nadále platí, volání po navýšení limitů pro odvody vyšla vniveč a zatím není jasné, jak moc se chystají koaliční strany ustoupit v nových nárocích na administrativu. Zatím tak stále platí, že náklady ponesou zaměstnavatelé a přeneseně pak zřejmě zaměstnanci. Ty navíc čeká naopak tvrdší zdanění práce. Firmy varují před přechodem zaměstnanců do šedé ekonomiky a rušení flexibilnějších úvazků na úkor méně čistých řešení.

Zástupci podnikatelů tlačí na vládu ohledně přitvrzení pracovního práva, které vychází jednak z novely zákoníku práce, ale také úsporného balíčku ke konsolidaci veřejných financí. Poslední změny, které avizovali představitelé koalice v tomto týdnu, však podnikatelským svazům nestačí a hodlají v tlaku pokračovat při projednávání v Poslanecké sněmovně.

Jednou z nejvýznamnějších změn jsou dopady na flexibilnější druhy pracovních smluv, tedy takzvané dohody, které umožňují rychlé nabírání zaměstnanců, flexibilní pracovní dobu i rychlé ukončování pracovních poměrů. Firmy je podle průzkumů Hospodářské komory využívají především u sezónních pracovníků, studentů, důchodců či rodičů na mateřské.

V souvislosti s oběma úpravami mají vzniknout zaměstnavatelům administrativní náklady, v případě konsolidačního balíčku jde především o novou evidenci dohod a také tvrdší zdanění práce na dohody. Ačkoliv po jednání špiček koalice došlo k příslibu, že se ministerstvo práce v pozměňovacím návrhu pokusí upravit administrativní náročnost celého procesu, jak nakonec už před časem avizoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), na nastavení přísnějšího zdanění nechce vláda už nic měnit.

Podle dosavadního návrhu balíčku by se hranice příjmu, od které pracovníci s dohodou o provedení práce (DPP) platí odvody, měla posunout z 10 000 Kč na čtvrtinu průměrné mzdy. To ale v současnosti znamená prakticky podobnou částku. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy, v odhadech se pracuje s částkou kolem 16 000 Kč. Takzvaní dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění. Celkem by tak odváděli 31,9 procenta.

Svaz průmyslu či Hospodářská komora mluví přitom o příliš tvrdých podmínkách zdanění či o potřebě jít zcela opačným směrem, tedy snažit se práci na tyto flexibilní úvazky spíše zatraktivnit a zjednodušit. Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza označil chystané úpravy dohod za restriktivní a zatěžující zaměstnavatele, klíčové by podle něj bylo navýšení limitu pro odvod pojistného u dohod alespoň na 15 000 Kč. Svaz průmyslu a dopravy pak ve svých požadavcích žádá přímo vyčlenit změny v oblasti dohod o provedení práce z konsolidačního balíčku, podle svazu by se měly řešit odděleně.

„Návrh evidence dohod o provedení práce ve spojení s limitem u všech zaměstnavatelů do 40 % průměrné mzdy (tj. okolo 16 000 Kč) je administrativně velmi přísný, znamená nárůst povinností nejen u zaměstnavatele, ale i u zaměstnance a také u ČSSZ. Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedené práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat,“ uvádí svaz v připomínkách ke konsolidačnímu balíčku.

Zástupci podnikatelů, ale i samotní podnikatelé v průzkumech tvrdí, že v praxi může dojít k růstu šedé ekonomiky a nahrazování dohod méně vhodnými tipy smluvních vztahů. Firmy avizují, že v řadě případů zkrátka přestanou dohody využívat. Podle některých odborníků budou nová pravidla pro firmy znamenat větší náklady i administrativní nároky, zejména pokud ve větší míře využívají brigádníky. To pak může vést i k tomu, že se náklady budou přenášet na zaměstnance, tedy například nabídkou nižších mezd. Dopady zvýšené administrativy pak pocítí zřejmě především menší podnikatelé.

Práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů, ukázal průzkum, přizpůsobit se novým pravidlům tak bude muset podle Hospodářské komory přes 250 000 podniků. Průzkum také ukázal, že firmy dávají práci na dohodu hlavně studentům, seniorům a matkám na rodičovské. Kvůli plánovaným úpravám tak podle Hospodářské komory klesne podíl těchto lidí na trhu práce.

Návrh zákona má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona není omezování dotací a státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Opozice konsolidační balíček kritizovala a v úvodním kole navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila.