V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou​ a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách. Podle některých by ale mohl být na říjnovém sjezdu nejvážnějším vyzyvatelem Jurečky.

Politologové se dosud shodovali na tom, že největší budoucí hvězdu mají lidovci v osobě jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, případně v ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi nebo šéfovi resortu zemědělství Marku Výborném. Otevírá se ale i prostor pro konzervativnějšího a zkušenějšího senátora. Jak řekl jeden ze zdrojů obeznámený s děním v KDU-ČSL, Čunek je „už příliš starý na to, aby kandidoval někam nízko“.

Pětašedesátiletý politik je známý svou výraznou politickou kariérou, v níž působil jako starosta Vsetína a hejtman Zlínského kraje, opakovaně kritizoval současné vedení KDU-ČSL za nedostatečné výsledky a nesplněné cíle. Podle něj by Jurečka měl odstoupit, zejména vzhledem k neúspěchu v evropských volbách, kde strana nezískala plánované dva mandáty​.

„Moc lidí, kteří by mohli lidovce vzít a změnit, není. Jiří Čunek je jedním z možných kandidátů,“ potvrzuje lidovecký místopředseda a europoslanec Tomáš Zdechovský.

Sám Čunek říká, že o kandidatuře přemýšlí. „Určitě si to dokážu představit, nevylučuji to, protože si myslím, že strana postoupila filozofickým směrem někam, kam nepatří. Kde nejenže nemá voliče, ale kde i většina členů nesouzní s tím liberálním prvkem, který se současnému vedení podařilo prosadit,“ míní.

Rozhodne se nicméně podle výsledků krajských a senátních voleb, které se konají 20. a 21. září. „Teď se soustředím plně na senátní a krajské volby a po nich zvážím své ucházení o místo ve stranické struktuře,“ popisuje Čunek.

Politický matador

Jeho šance přitom nejsou malé. V horní komoře Parlamentu působí od roku 2006 a senátorský mandát bude obhajovat i tentokrát. Soupeřem mu bude jen valašskomeziříčská místostarostka Yvona Wojaczková (ANO). Třetím kandidátem je Robert Hampl, který je kandidátem koalice SPD a Trikolory. Před šesti lety byl Čunek zvolen senátorem za Vsetínsko už v prvním kole. Získal 51,59 procenta hlasů, volební účast v obvodu 77 byla 46,16 procenta. I hnutí Zlín 21 se ve Vsetíně dlouhodobě daří.

„Má velikánskou šanci, má to odpracované, takže si myslím, že volby pro něj špatně nedopadnou,“ říká Zdechovský s tím, že si myslí, že i díky tomu u lidovců volba nakonec padne na jejich senátora.

„Ta moje kampaň vlastně trvá šest let. To, že mi dávají tak vysoké preference, mě určitě těší a přikládám to určitě té mé trvalé práci. Nicméně suverénem je volič a nemyslím si, že to nutně musím mít v kapse,“ brzdí spekulace Čunek.

Konzervativní návrat

Na nadcházejícím sjezdu, který se uskuteční 18. a 19. října v Olomouci, se očekává zásadní debata o směru a vedení strany. Mnozí členové strany vyjadřují potřebu změny, aby se strana mohla stabilizovat a vrátit k vyšším volebním preferencím​. KDU-ČSL totiž dlouhodobě v předvolebních průzkumech sahá po dvou třech procentech. Často ji zachraňuje členství v koalici Spolu, ublížilo jí naopak Jurečkovo zapletení do kauzy vánočního večírku v den střelby na filozofické fakultě, případně rozpolcenost nad tématy jako manželství pro všechny či regulace marihuany.

Sám Čunek se vyjádřil, že KDU-ČSL musí zůstat konzervativní středovou stranou a vyvarovat se neúspěchů současné vlády, s níž je koaličním partnerem. Podle něj by měla strana hledat řešení, která by zlepšila její pozici a přinesla stabilní voličskou podporu​.

„Konzervativní témata jsem z velké části opustili,“ hlásí. Jako starosta Vsetína v posledních týdnech zaujal iniciativou zákazu mobilních telefonů ve školách. „Mobily jsou čistě jen výseč případné změny směru a úplně stejně se dívám na život kolem,“ vysvětluje Čunek. Hovoří o určitém „usměrnění“, které má být na politicích. „A ne abychom se tvářili, že jsme tu pro všechny a vyhovíme každému přání. Sice tu jsme pro všechny, ale nevyhovíme všemu,“ tvrdí. Zmínil také standardní lidovecká témata jako podporu rodiny nebo podporu psychického zdraví dětí.

Politicky už dříve nevyloučil spolupráci s hnutími ANO a SPD. Částečně se vidí i v tezi některých kritiků projektu Spolu, kteří vidí férovější cestu v odchodu z koalice a snaze dostat stranu samostatně zpět nad 5 procent. „To je zajímavá výzva, kterou s vámi určitě začnu rozvíjet 22. září,“ řekl k tomu Čunek.

KDU-ČSL si musí ujasnit, co je zač

Politologové se nicméně dříve shodli, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Podle něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity souhlasí s tím, že KDU-ČSL by se měla stát čitelnější a předvídatelnější stranou. „Měla by si ujasnit, jaké jsou její priority a jak je chce prosazovat,“ uvedl Chytilek. „Nejdřív se shodnout, co jsou pro stranu nejdůležitější témata a jaké v nich zastává pozice, a následně přemýšlet, zda tuto programovou preferenci dobře reprezentuje její současná politická aktivita, včetně vedení strany. Voliči obecně preferují spíš čitelnější strany s předvídatelným charakterem. Takovou stranou lidovci bohužel pro ně samé přestávají být,“ myslí si.