Bolivijské úřady zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Kontrolu nad náměstím u prezidentského paláce, na něž před několika hodinami vjely tanky, převzala policie.

Zuňiga byl zatčen a donucen nastoupit do policejního vozidla ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.

Před svým zadržením Zuňiga podle agentury AP novinářům sdělil, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám prezident Luis Arce. Prezident podle generálova tvrzení řekl, že "je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu". Schválil také variantu s použitím tanků, dodal Zuňiga. Arce se k obvinění nevyjádřil.

Za lživá tato tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se generál jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let "za útok na demokracii a ústavu".

⚡️🇧🇴 BREAKING:

A failed coup attempt in Bolivia by US-backed General Juan José Zúñiga.

Bolivia, a dramatic coup attempt aimed at President Luis Arce was stopped in its tracks.

Armored vehicles smashed into the government palace, yet Arce stood strong, swiftly replacing the… pic.twitter.com/ttDuIyTY3f

— Megatron (@Megatron_ron) June 27, 2024

Generál Zuňiga se otevřeně k vedení pokusu o převrat nepřihlásil. Uvedl, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová. Prohlásil také, že zatím respektuje prezidenta Luise Arceho jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.

Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z socialistické strany Eva Moralese. Morales v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce. Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.

Podle médií v současnosti vládou zmítají politické spory, neboť někdejší spojenci Morales a Arce bojují o to, kdo se stane kandidátem Hnutí za socialismus (MAS) pro prezidentské volby v příštím roce. Vládě se i proto nedaří bojovat se zhoršující se ekonomickou situací země a v posledních měsících čelí rostoucím protestům obyvatel.