Podle nedávného průzkumu veřejného mínění by většina dospělých Američanů nebyla ochotna sloužit v armádě, pokud by Spojené státy vstoupily do velké války, a důvěra veřejnosti v ozbrojené síly zřejmě klesá. Tyto nálady v populaci jsou špatnou zprávou pro USA v období, kdy se angažuje ve dvou válkách a celosvětová situace se stává mnohem více nestabilní.

Čísla přicházejí v době, kdy se všechny složky amerických ozbrojených sil v posledních letech potýkaly s problémy při plnění svých náborových cílů. V roce 2023 armáda a letectvo nedosáhly svých cílů přibližně o 10 000 rekrutů, zatímco námořnictvo o 6 000 méně. Od roku 1987 se počet příslušníků aktivní služby snížil o 39 %. Odborníci tvrdí, že takovéto nedostatky jsou znepokojující při pohledu na čím dál více nestabilnější globální situaci.

„Financujeme dvě války, tam se angažujeme, a to si ještě nejsme jisti, co se děje na Tchaj-wanu. Takže je to pro nás velmi bouřlivé období, protože nevíme, co se bude dít,“ říká Justin Henderson, bývalý operátor dopravních prostředků americké námořní pěchoty, který se stal vojenským náborářem.

Že je zde důvod ke skepsi, dokazuje několik průzkumů veřejného mínění. Průzkum, který na začátku října provedla společnost J.L. Partners pro deník Daily Mail ukázal, že zatímco celkově většina Američanů uvedla, že by v případě napadení USA zemřela v boji za svou zemi, při rozdělení podle věku byl tento názor nejslaběji zastoupen mezi lidmi ve věku 18-29 let.

Průzkum výzkumného institutu Echelon Insights zase ukázal, že 72 procent dotázaných by nebylo ochotno dobrovolně sloužit v ozbrojených silách, kdyby Amerika vstoupila do velkého konfliktu, ve srovnání s 21, kteří by sloužili. Průzkum byl proveden poté, co Hamás bezprecedentně zaútočil 7. října na Izrael. Červnový průzkum agentury Gallup zároveň ukázal, že důvěra v armádu klesla již šestý rok po sobě na 60 procent.

„Pokud se podíváte na naši historii, musí být Američané přesvědčeni, aby se zapojili do války,“ řekl David Eustice, generální ředitel společnosti Military Recruiting Expert. Zatímco Američané hledali důvod k podpoře války ve Vietnamu, válka v Afghánistánu „byla okamžitá a měla širokou podporu, protože se něco stalo naší zemi“.

Sami náboráři uvádějí, že mají problémy s rekrutování nejmladších generací, ačkoliv právě tito lidé jsou jejich hlavním cílem. Tvrdí, že díky tomu, že současná mladá generace vyrůstala v době internetu, zvykla si na „okamžité uspokojení“.

„Máme tolik možností volby, jsme společností a la carte,“ řekl. „Můžete to mít, když to chcete mít, můžete si to nechat doručit. Téměř cokoli je na dosah ruky nebo kliknutí,“ uvádí Eustice. Eustice naznačil, že ve světě, kde lze vysokoškolský titul získat z ložnice, by se přísnost výcviku v armádě mohla zdát neatraktivní.

Podle mluvčí ministerstva obrany si ozbrojené síly „uvědomují, že trh práce ve veřejném i soukromém sektoru je velmi konkurenční“. „Aktivně se snažíme zajistit, aby armáda zůstala životaschopnou a produktivní volbou kariéry pro většinu lidí,“ řekla Nicole Schwegmanová, mluvčí ministerstva obrany (DOD).

Několik letošních pokusů o vojenské PR pro mladou generaci ale vyvolalo na sociálních sítích hlavně pobouření. V květnu se námořnictvo dostalo pod palbu kritiky za to, že pozvalo drag queen jménem Harpy Daniels, aby se stala digitálním ambasadorem a „oslovila široké spektrum potenciálních kandidátů“. Mluvčí tehdy uvedl, že „stojí za každou osobou, která je ochotna složit přísahu a nasadit svůj život při obraně tohoto národa“. V červenci se pak armáda setkala s odmítavým postojem kvůli zveřejnění profilu transgender ženy ve službě.

Armáda se také potýká s vysokou mírou nezpůsobilosti ke službě mezi běžnou populací: v roce 2020 bylo vyhodnoceno, že 77 % osob ve věku 17-24 let je nezpůsobilých ze zdravotních důvodů, kvůli užívání drog nebo záznamům v trestním rejstříku. Existují však náznaky, že se armáda přizpůsobuje generaci Z. Henderson hovořil o herním vozítku navrženém letectvem, aby mladí dospělí mohli simulovat létání s drony. „Armáda se nyní snaží mluvit jejich jazykem,“ řekl.