ČÍNSKÉ ZBRANĚ NA UKRAJINĚ

Čína odmítla Putina, zbraně nebudou. „Možná přes třetí strany,“ tvrdí analytik

ČÍNSKÉ ZBRANĚ NA UKRAJINĚ
Čína odmítla Putina, zbraně nebudou. „Možná přes třetí strany,“ tvrdí analytik

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Peking neuvažuje o vyslání zbraní na pomoc Rusku ve válce na Ukrajině, uvedl po setkání vysoce postaveného představitele čínské diplomacie Wanga I s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. Totéž odmítl i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle čínských analytiků by ale k čínské pomoci Rusku mohlo dojít prostřednictvím třetích stran.

Před materiální podporou ruské invaze varovaly nedávno Peking Spojené státy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken o víkendu vyjádřil obavy, že Čína zvažuje poskytnout Rusku vojenské vybavení pro boje na Ukrajině, včetně zbraní a munice. Nyní to odmítla jak čínská, tak ruská strana. Nepravděpodobné je to i podle čínských analytiků, uvádí web South China Morning Post.

Ču Feng, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Nan-ťingu, řekl, že s tím, jak na Ukrajinu proudí více západních zbraní, je na Moskvu vyvíjen větší tlak, aby požádala Peking o pomoc. Tvrdí, že čínská dodávka zbraní Rusku je velmi nepravděpodobná, uvedl ale, že Peking nemůže zabránit tomu, aby Moskva získala čínské zbraně a vybavení od třetích stran.

O tom, že dodávka zbraní Rusku je nepravděpodobná, hovořil i Čou Čchen-ming výzkumný pracovník z pekingského think tanku Jüan Wang pro vojenskou vědu a technologie. „Peking si chce udržet úzké hospodářské partnerství se Západem. Nebude urážet své západní obchodní partnery, včetně USA a Evropské unie,“ dodal.

O narušení vztahů mezi Čínou a EU v případě poskytnutí čínských zbraní Rusku hovořil i šéf zahraničních věcí Evropské unie Josep Borrell, podle kterého by to znamenalo překročení „červené linie“ ve vztazích mezi Pekingem a Bruselem. Americký ministr zahraničí Blinken zase mluvil o „vážných důsledcích“. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin zprávy o zapojení Číny do vojenské podpory Ruska označil za fámy, „které šíří USA a NATO od začátku ukrajinské krize“.

Vysoce postavený představitel čínské diplomacie Wang I se ve středu v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, věnovali se tématům strategického prohloubení partnerství mezi Ruskem a Čínou. Že by během jednání došlo k průlomu v poskytnutí čínských zbraní Rusku odmítl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Nemyslím si, že bych na toto téma mohl dát barvitější odpověď, než jakou už poskytli čínští představitelé,“ uvedl. „Důrazně to popřeli. K tomu není co dodat.“

Čína ruskou vojenskou agresi na Ukrajině neodsoudila a de facto odmítá i jakékoliv mezinárodní sankce s výjimkou těch schválených na půdě Organizace spojených národů (OSN).

 

kap