Protiváha Západu, nebo jen Putinův diskuzní klub? Rusko hostí největší summit BRICS
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V ruské Kazani začal v úterý největší summit zemí organizace BRICS od začátku války na Ukrajině. Třídenní setkání se mimo jiné zabývá rozšiřováním skupiny o další členy. Už začátkem letošního roku se k ní připojily další čtyři země včetně Íránu a Spojených arabských emirátů. Pro prezidenta Vladimira Putina, který setkání tentokrát hostí, jde zároveň o důležitou manifestaci, že Rusko nezůstalo osamocené a ani přes pokračující válečné snahy na Ukrajině neztratilo přízeň klíčových partnerů.
Hospodářské uskupení BRICS, jehož název je zkratkou vytvořenou z prvních členů, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, letos přibralo další čtyři členy: Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty. A plánuje dál nabírat. Stále častěji se tak objevuje název BRICS+ O vstup do aliance mají vedle Turecka aktuálně zájem i Thajsko, Malajsie a také Ázerbájdžán. Naopak Kazachstán nebo Argentina se rozhodly pozvánku nepřijmout.
Právě přizvání nových členů je jedním z témat na programu probíhajícího třídenního summitu. Nejen ruský prezident Putin by totiž v BRICS rád viděl silnější protiváhu ke skupině G7, která sdružuje nejvyspělejší západní ekonomiky, v čele se Spojenými státy.
Do Kazaně dorazil mezi hosty v úterý podle plánu čínský prezident Si Ťin-pching a také Naréndra Módí. Putin s oběma vedl během prvního dne summitu bilaterální jednání, které se týkaly také války na Ukrajině. Čína a Rusko soustavně prohlubují strategickou koordinaci a spolupráci v mnoha ohledech, uvedl Si. Vztahy Moskvy a Pekingu podle něj „přispěly k blahu čínského a ruského národa a významně přispěly k obraně mezinárodní rovnosti a spravedlnosti“.
Čína v ukrajinském konfliktu dlouhodobě vyzývá k jednání o příměří. Ruskou invazi ale druhá největší ekonomika světa nikdy neodsoudila, s Ruskem ji navíc pojí na rozdíl od většiny zakládajících členů BRICS silná rivalita se Spojenými státy, které jsou největším podporovatelem napadené Ukrajiny. Některé státy jako třeba Spojené arabské emiráty nebo Indie ale chtějí být s Američany zadobře.
Válku na Ukrajině zmínil při setkání s Putinem rovněž indický premiér Naréndra Módí, který prohlásil, že je „ohledně konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v neustálém kontaktu“ s prezidentem Putinem, jemuž měl říct, že si přeje urychlený návrat míru na Ukrajinu a že je Indie sehrát jakoukoli roli na podporu míru a stability. „Věříme, že konflikty se mají řešit pouze mírovou cestou. Plně podporujeme úsilí o rychlé obnovení míru a stability,“ řekl Módí podle AFP v úterý.
Do Kazaně přiletěly desítky zahraničních lídrů, a to i ze zemí, které se vstoupit do BRICS teprve chystají jako Turecko. Prezident Recep Tayyip Erdogan má na summit dorazit ve středu, aby se zúčastnil rozšířeného zasedání vůdců BRICS, uvedla agentura TASS v úterý odpoledne.
„Země BRICS, stejně jako Turecko, jsou členy skupiny G20. Pokrývají 30 % území planety a 45 % její populace. Představují 40 % celosvětové produkce ropy, 25 % exportu a dvě pětiny globálního obchodu. Tato čísla podtrhují důležitost platformy BRICS,“ řekl Erdogan turecké televizi TBT Haber ještě před odletem na summit.
Ačkoli BRICS sdružuje většinou země, které jsou, nebo v minulosti byly řazeny mezi rozvojové, skupina má potenciál dosáhnout do roku 2050 společně dominance na světové ekonomice. V současné době devět členů BRICS představuje asi 26 % světového HDP. Ve srovnání se skupinou G7 (asi 44 % světového HDP), od konce 90. let ale náskok G7 stahují a už v roce 2010 dosáhly stejné hodnoty hrubého domácího produktu jako celá Evropská unie.
Mezi hosty summitu nakonec nebude brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který zrušil cestu do Ruska začátkem týdne kvůli zranění hlavy. Pozvání pak odmítl srbský prezident Aleksandar Vučić. Na summit se za sebe ale rozhodl vyslat vicepremiéra Aleksandara Vulina.