Čína zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu a označila je za varování před "separatistickými činy" tohoto ostrova. Podle Reuters čínská armáda oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt, ale zvýšilo pohotovost.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te na dnešek svolal bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni. Spojené státy vyjádřily znepokojení a vyzvaly Čínu ke zdrženlivosti.

Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ty dnešní jsou čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky. Vojenské cvičení má podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se mají zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nicméně nebyla oznámena střelba, ani vyhlášena žádná bezletová zóna, uvedla agentura Reuters.

"Cvičení slouží jako varování před separatistické činy tchajwanských sil. Jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty," uvedlo čínské velitelství v angličtině i čínštině. Zveřejnilo také mapu devíti oblasti kolem Tchaj-wanu, kde se cvičení koná. Neuvedlo ale, jak dlouho bude trvat.

Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo "reprezentovat Tchaj-wan". Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje; oficiálně se Tchaj-wan nazývá Čínská republika.

Laj ale také v projevu ve čtvrtek vyzval k dialogu s Čínou a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Čínská státní média Lajův projev kritizovala.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To Tchaj-wan sice oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.

Na čínské vojenské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí, které vyjádřilo "vážné znepokojení" a vyzvalo Čínu, aby se chovala zdrženlivě a vyvarovala se dalších akcí, jež by mohly narušit stabilitu regionu. Reakce Pekingu "vojenskou provokací na rutinní výroční projev" je podle americké diplomacie "neopodstatněná" a hrozí eskalací.

Americké ministerstvo zahraničí dodalo, že Spojené státy zůstávají "oddány své dlouhodobé politice jedné Číny". Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem má ale čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost.