Počet podvodů přes bankovní účty prudce roste, za největším z nich stál Falešný prezident
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nejčastější skupinou, které se podvodníci snaží nějakou technikou ukrást peníze z bankovního účtu, jsou lidé ve věku mezi 40 a 50 lety, bydlící v Praze, Brně nebo v jejich okolí. Pokud klient jejich praktikám podlehne, jeho peníze během pár minut nenávratně zmizí nejspíš v Anglii, Německu nebo Španělsku. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Komerční banka (KB).
Komerční banka uvedla, že loni zachytila 606 podvodů, což byl dvojnásobek proti roku 2021 a pětinásobek proti roku 2018. Zastavila tak 104 milionů korun, které by skončily na účtech podvodníků. Největší takto odhalená transakce činila 13 milionů korun, zadaná na základě podvodu známého pod názvem Falešný prezident. Roste nejen počet pokusů o podvod, ale i velikost transakcí, sdělila KB.
„Nejčastějšími případy jsou kryptopodvody, bazarové podvody a takzvaný vishing, tedy telefon od falešného bankéře. Komerční banka denně prověří zhruba půl milionu transakcí a pokud zachytí platební příkaz, který má známky pokusu o podvod, klienta okamžitě varujeme,“ uvedl expert Komerční banky na prevenci platebních podvodů Marek Macháček. Problémem je podle něj to, když klient přes odhalení podvodu někdy dále trvá na dokončení transakce a odeslání peněz.
Komerční banka se nyní nejčastěji setkává s podvody založenými na vylákaných přihlašovacích údajích k internetovému bankovnictví (phishing) přes podstrčené prokliky na falešné stránky internetového bankovnictví či na zásilkové služby během prodeje zboží na inzerát. Lidé jsou často oklamávání také při ‚investicích‘ do kryptoměn. Obě tyto metody nebyly před dvěma roky v ČR ještě rozšířené, respektive oklamaní klienti se s nimi nesetkávali, uvedla banka.
Nadále se v žebříčku podvodů podle ní drží navázání vztahu přes internet, kdy ‚zamilovaný protějšek‘ vyláká vysoké částky a zmizí. Firemní klienti se stávají nejčastěji terčem podvodů, kdy se útočník vydává za majitele nebo ředitele společnosti a požaduje okamžitý převod nejčastěji na zahraniční číslo účtu. U těchto podvodů jde o velmi vysoké částky v řádech statisíců až milionů korun.
Nejvíce pokusů o podvod se podle statistik KB loni odehrálo v Praze, v Jihomoravském a ve Středočeském kraji, nejméně případů pak v Karlovarském a Jihočeském kraji. Vidět je i určitá sezonnost, podvodníci jsou nejvíce aktivní na začátku léta, kdy začínají dovolené.