Pro někoho je natírání švestek vápnem dávnou vzpomínkou, pro jiného prostou realitou příštích dnů. Každopádně jde o letitou praktiku, která mívala dva tradiční důvody. Jednak se věřilo v dezinfekční moc vápna, a to včetně ochrany proti přezimujícímu hmyzu či okusu zajíců. To je sice požadavek poněkud snový, ale fakt je, že to škůdcům snižuje „zimní pohodu“. Ovšem čára není zeď, jak ví každý automobilista, a jakákoli malůvka není pevnou ochranou. Co je nesporné a zima 1929 to našim dědečkům dostatečně ukázala, je vliv bílé barvy na mrazuvzdornost. O čem je řeč? Říká se tomu mrazové desky. Vnitřním pnutím vznikají na kmeni pukliny, často poměrně neznatelné, a ty se stávají branou pro různý hmyz a houby. Prakticky vždy jsou na výslunné straně a právě rozdíl v teplotách na kmeni je způsobuje. Nabílení jejich riziko významně snižuje. Zimní slunce kmen tolik neprohřeje.

Ondřej Fous