Odklad důchodového věku se má dotknout už současných padesátníků, pro část populace však budou ještě řadu let platit jiné podmínky. O osudu statisíců lidí v potenciálně náročných povoláních zatím není jasno, zato v případě desetitisíců budoucích seniorek je podle dosavadních informací zřejmé, že se jich změny dotknou až v ročnících i o téměř dekádu později.

Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Jak by to mělo vypadat v praxi podle současných odhadů ministerstva práce, jsme popsali podrobněji například zde. Co se však v předložených výpočtech neukazuje, je rozdíl, který se týká ve světě prakticky všech důchodových systémů. Rozdílná délka dožití mužů a žen a zejména pak zohlednění počtu dětí.

Současný důchodový systém se postupně snaží dohnat rozdíl v odchodech mužů a žen do důchodu, zatímco v případě bezdětných žen či těch, které mají jedno či dvě děti, má dojít k dorovnání důchodového věku do roku 2030, v případě žen majících více dětí má nižší důchodový věk „dobíhat“ ten mužský ještě řadu dalších let.

A to nemá změnit ani plánovaná důchodová reforma. Kolem roku 2030 by mělo dojít ke srovnání věku odchodu do důchodu na 65 letech u mužů narozených v roce 1966, stejně tak to bude platit pro bezdětné ženy či ženy mající do dvou dětí. Pro ženy mající více dětí to však nebude platit ještě řadu let. Pro vyšší desetitisíce dnešních padesátnic, které mají tři či čtyři děti, to znamená dřívější odchod do důchodu až do ročníku narození 1969, pro tisíce žen majících pět a více dětí to pak znamená dřívější odchod do důchodu až do ročníku 1971. Finálně by se tedy měli všichni v zemi dostat na hranici 65 let do roku 2037.

Ani pak ovšem nebudou všichni chodit do důchodu za stejných podmínek, ve hře totiž zůstávají potenciálně i statisíce lidí v takzvaných rizikových profesích, na které se mají vztahovat zvláštní pravidla. Stejně jako na jejich zaměstnavatele. A to je právě jádrem zřejmě ještě těžkého boje o to, kdo se má do této kategorie zařadit. Pro zaměstnavatele to totiž má znamenat placení vyššího zdravotního pojištění, pro zaměstnance zase možnost odejít bez penalizace výrazně dříve do důchodu.

Mohlo by jít totiž potenciálně o 400 až 500 tisíc lidí, kteří mají spadat do třetí a čtvrté kategorie povolání podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Zatímco ve čtvrté kategorii, která značí nepříznivý vliv na zdraví i přes využívání ochranných prostředků či technologií, se mají podle dřívějších odhadů pohybovat tisíce lidí, v případě třetí kategorie objem značně narůstá o další statisíce lidí.

Vybrat konečný výčet profesí či pozic, které by měly mít nárok na dřívější odchod do důchodu, má na starosti speciální komise. Posuzuje se 13 faktorů. Patří mezi ně prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, teplo, chlad, biologičtí činitelé a zvýšený tlak vzduchu. Roli hraje také zátěž fyzická, psychická, zraková a pracovní poloha. Podle webu ministerstva práce má jít v konečném důsledku o osoby, u nichž „nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami“.

„Rozhodně tam budou spadat profese (do nároku na dřívější důchod), u kterých je dopad na fyzické zdraví jednoznačný, kdy ti lidé pracují například v náročných podmínkách, dlouhodobě manipulují s těžkými břemeny, kdy dochází k daleko většímu opotřebení člověka. To jsou bez diskuse profese, které tam patřit budou,“ uvedl dříve ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odbory požadují, aby se možnost dřívějšího důchodu bez krácení částky týkala všech pracovníků v takzvané čtvrté i třetí kategorii. Zaměstnavatelé naopak usilují o užší vymezení. U zaměstnanců, kteří budou mít na předčasnou penzi nárok, budou muset platit vyšší důchodové pojištění a to o 5 %. Poukazují také na to, že vysoký počet dřívějších penzí by znamenal další výpadek pracovních sil tam, kde už nyní lidé chybí. Změny by měly začít platit podle plánu v roce 2025. Úprava by měla být v důchodové novele, kterou by vláda měla dostat nejspíš v listopadu.