Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala ve Washingtonu dohodu o obranné spolupráci (DCA) mezi USA a ČR. Smlouva upravuje pravidla pro případný pobyt amerických vojáků v Česku. Podobně jako při schvalování na Slovensku před rokem vzbuzuje i na české scéně nemalé kontroverze. Podobný dokument už nicméně schválila většina zemí NATO. V některých detailech se však liší. Dokument, který ještě musí schválit parlament, přinášíme v plném znění.

Dohodu o spolupráci v oblasti obrany (Defence Cooperation Agreement, zkráceně DCA) podepsala ministryně obrany Jana Černochová spolu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem přímo v sídle Pentagonu ve Washingtonu v úterý odpoledne tamního času. Do Spojených států odletěla ministryně už v neděli. Definitní termín podpisu potvrdil na poslední chvíli až Pentagon. Česká strana nechtěla podrobnosti cesty dlouho komentovat, údajně z bezpečnostních důvodů, což zavdávalo různým spekulacím o tom, že ministryně podniká „tajnou cestu“.

Dohodu musí za ČR ještě ratifikovat obě komory parlamentu a nakonec podepsat také prezident Petr Pavel. Očekává se tedy, že se o ní ještě povedou ostré diskuze mezi především mezi vládními a opozičními poslanci a senátory. To se zřejmě neobejde ani bez sněmovních obstrukcí.

Dohoda má vytvořit zákonný rámec pro spolupráci české a americké armády a pro pobyt amerických vojáků v případě plnění úkolů na českém území. Dohoda přesto neznamená budoucí automatický souhlas s pobytem příslušníků ozbrojených sil Spojených států u nás nebo se stavbou amerických základen, upozorňuje resort obrany. Ten by v každém jednotlivém případě podléhal schválení vládou a parlamentem.

Američtí vojáci budou potom dle smlouvy moci využívat česká vojenská zařízení, vojenské prostory a letecké základy. A také v nich budovat vlastní objekty. Konkrétně je v dokumentu vyjmenováno 11 vojenských areálů, včetně letišť v Čáslavi, Pardubicích a Mošnově a vojenských újezdů Libavá, Rančířov nebo Boletice.

Podobnou dohodu už uzavřelo 24 ze 31 zemí NATO, včetně Francie, Velké Británie, Polska, Maďarska a Slovenska. K podpisu se aktuálně chystá Dánsko a Finsko. Česko je nyní poslední zemí v regionu, která dohodu zatím neschválila.

Dohoda se připravovala rok

Finální podoba dohody se připravovala mezi Prahou a Washingtonem poslední rok. Za tu dobu proběhla čtyři kola jednání. Pro deník Echo24 proces popsala ředitelka sekce mimoevropských zemí a ekonomické a rozvojové spolupráce ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová Šmigolová, která byla součástí vyjednávacího týmu.

„Prošli jsme si texty osmi nejnovějších smluv a v zásadě jsme se tam snažili nacházet formulace, které se nám hodily. Takže z našeho pohledu by ta smlouva měla být výhodnější než ty předchozí. Vybírali jsme si ty formulace, které se nám hodí a u kterých jsme dopředu věděli, že Američané nebudou proti,“ říká Šmigolová.

Smlouva se dle ní zaměřuje na zcela nové oblasti, které předchozí dohody, jako je dohoda NATO SOFA z roku 1951, neřešily. „Je spousta věcí, které v té době fungovaly jinak. Ani jedním slovem se tam třeba neřešily otázky životního prostředí nebo otázka kontraktorů (soukromí armádní specialisté – pozn. red.), protože v té době fungovaly armády jinak. I kvůli tomu je dobré takovou smlouvu mít. A já osobně si myslím, že v současné situaci ruské hrozby z východu a  potřeby posílit východní křídlo aliance ta smlouva přichází vysloveně v pravou chvíli a je přínosem pro naši bezpečnost,“ dodává diplomatka.

Horké téma jsou soudy

Jednou z mediálně propíraných pasáží je klauzule, kde se Česko vzdává práva na vynesení rozsudku v trestních věcech ve prospěch amerických vojenských soudů. To se ale týká pouze trestných činů páchaných mezi americkými vojáky. „V případě, že by do toho byl zapleten i český občan, tak si to právo na jurisdikci bereme zpátky. Ne všechny země to takto mají a je to jedna z oblastí, o kterou se bojovalo do posledního slova a do poslední chvíle,“ vysvětluje Šmigolová.

SPD: Nechceme na našem území žádná cizí vojska

Očekává se, že nejbouřlivější diskuze se o dohodě povedou v parlamentu při její finální ratifikaci. Bez ní by dohoda nebyla podle českého práva platná. Minulý týden se proti ní nejvýrazněji vymezilo například opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Česko ji uzavře na 10 let, stejně jako vloni Slováci. Naopak Polsko souhlasilo s jejím uzavřením na dobu neomezenou.

„Nechceme na našem území žádná cizí vojska anebo výstavbu základny ani vytvoření podmínek pro případnou její výstavbu do budoucna,“ řekl redakci poslanec výboru pro obranu Radovan Vích. „Je potřeba to vidět i v kontextu aktuálního návrhu změny čl. 43 Ústavy ČR, kde vládní koalice navrhuje změnu, aby mohla vláda rozhodovat o vyslání a pobytu cizích vojsk na našem území do 60 dnů bez souhlasu sněmovny. Dnes to může z důvodů humanitárních a záchranných, nyní to navrhuje z bezpečnostních důvodů, do kterých se dá začlenit v současné době téměř vše. Proto jsme jasně proti,“ dodal poslanec.

ANO o dohodě stále diskutuje

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) v úterý Echu řekl, že poslanecký klub o dohodě stále diskutuje a nechal si vypracovat srovnávací analýzu, které porovná naši dohodu s těmi, které uzavřely další země. Metnar označil smlouvu za důležitou, ministerstvo ji podle něho ale nevysvětlilo řádně. Chtěl by ještě diskutovat o právu stavby, jurisdikci a o pravidlech řešení krizí nevojenského charakteru, jako byla covidová epidemie

CELÝ DOKUMENT PŘINÁŠÍME V PLNÉM ZNĚNÍ NÍŽE:

Smlouva DCA by Echo24 on Scribd