Lékaři čtyř odborností dohodli jednotné postupy pro léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími demencemi. S diagnózou by měl vždy začínat praktický lékař, který podle nových doporučení rozhodne, zda pacientovi nejvíc prospěje péče neurologa, psychiatra nebo geriatra, tedy specialisty na komplexní léčbu starších osob, informovali dnes novináře zástupci odborných společností. Nemocných v Česku je podle odhadů asi 170 000, v roce 2050 to může být téměř 300 000.

V roce 2021 vláda schválila akční plán, který má Česku pomoci se na nárůst nemocných připravit. Právě stárnutí populace je podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka velkým tématem i pro budoucí programovací období fondů Evropské unie. Kolik peněz by Česko na projekty ve zdravotnictví nebo sociální péči mohlo dostat, ale podle něj zatím jasné není.

Z Národního plánu obnovy jde podle něj v současné době na zahájení reformy geriatrie 1,6 miliardy korun. Ze zahraničních zdrojů, konkrétně norských fondů, bylo podpořeno i vytvoření nových doporučených postupů.

"Doposud existovaly doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu jednotlivých odborných společností. Trochu se lišily a v něčem se překrývaly," řekl přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice Robert Rusina.

Syndrom demence se vyskytuje u pěti procent pětašedesátiletých, ve věkové skupině nad 80 let tvoří více než 30 procent. Lékaři upozorňují, že není součástí normálního stárnutí. Nejčastější Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy například paměti, myšlení nebo úsudku. Pacient tak zapomíná, ztrácí orientaci v čase a prostoru, nezvládne se obléknout či najíst, nepoznává členy své rodiny a postupně se stává závislým na péči okolí.

"Obrovská a nenahraditelná je role praktického lékaře. Může zachytit první signály," uvedla první místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Vaňková. Pokud je potřeba posílit fungování pacienta a jeho soběstačnosti, je podle ní klíčovou odborností geriatr. Lidé se symptomy, jako jsou bludy, úzkosti nebo deprese, by měli být směřováni k psychiatrovi a s příznaky neurologickými, k nimž mohou patřit i epileptické záchvaty, k neurologovi.

V doporučeních odborníci řeší také dostupnost specialistů a služeb pro nemocné a jejich rodiny. Konstatují, že některých typů, jako jsou geriatrické ambulance nebo centra duševního zdraví pro seniory, se nedostává ani v současné době.

Náklady spojené s řešením různých typů demence včetně Alzheimerovy choroby jsou podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven v desítkách miliard korun ročně, tedy až jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). Pojišťovny do vyčíslení nákladů započítávají nejen léčbu, ale také nezbytnou sociální péči o pacienty nebo podporu rodin, které se o ně starají. Náklady v budoucnu zřejmě významně porostou po očekávaném schválení nových moderních léků.