Speciální komise šetřící podnět na moderátorku pořadu 168 hodin Noru Fridrichovou nedošla k závěrům, že by se dopouštěla šikanózního či jinak nevhodného chování vůči podřízeným. Za některé nedostatky podle komise mohl nedostatek personálu a náročnost výroby, což mělo vyústit v osobní neshody či dokonce odchody z redakce. Radu ČT o tom informoval generální ředitel Petr Dvořák na středečním jednání.

Nora Fridrichová čelila podnětu od nyní již bývalého zaměstnance ČT Marka Wollnera, měla se údajně dopouštět nehodného chování vůči svým podřízeným. Podobně z podnětu Fridrichové dříve vedení televize iniciovalo právě šetření Wollnera, které vyústilo v jeho odchod z televize po dohodě s vedením.

„Analogicky k předchozímu podání jsem jmenoval tříčlennou interní komisi složenou z ombudsmana ČT a dvou zaměstnanců právního oddělení. Úkolem komise bylo prověřit, zda v redakci pořadu 168 dochází k diskriminačnímu jednání. Komise měla možnost hovořit se současnými i bývalými zaměstnanci, kteří se o svůj postoj a svědectví chtěli podělit. V úvodu je nutné sdělit, že Nora Fridrichová nepůsobí na manažerské úrovni, je kolegům v redakci nadřízena v oblasti redakční jako dramaturgyně pořadu, nikoli v oblasti personálního řízení,“ uvedl generální ředitel Dvořák.

Podle Dvořáka se komise setkala s více než dvěma desítkami současných i bývalých zaměstnanců i externích spolupracovníků. Podobně jako v případě Wollnera dostal závěrečnou zprávu k dispozici také ředitel zpravodajství a sportu Zdeněk Šámal, seznámena s ní byla také Nora Fridrichová. „Komise nezjistila, že by vůči stávajícím redaktorům docházelo ze strany Nory Fridrichové k šikanóznímu či jinému nevhodnému nebo nežádoucímu chování, které by podstatně překračovalo hranice chování mezi nadřízenými a podřízenými. Nicméně v důsledku personální nedostatečnosti týmu a zároveň vysokým nárokům kladeným na kvalitu pořadu docházelo k mimořádným situacím, které vyústily v osobní neshody, a dokonce v některých případech v rozhodnutí o odchodu z redakce,“ uvedl Dvořák.

Komise však podle něj neshledala ze strany Fridrichové záměr zasahovat do osobní integrity spolupracovníků či jednání, které by odpovídalo diskriminaci. Místy však mělo docházet k chaotické či pozdní komunikaci uvnitř redakce i pochybením v dramaturgickém vedení. „Komise jako jedno z nápravných opatření navrhuje nejen personální posílení současné redakce, ale rovněž zajištění zjednodušení řídících procesů a koordinace témat a kapacit uvnitř celé redakce publicistiky,“ dodal Dvořák.

Navrhovaná opatření se mají stát součástí změn, které iniciovalo už předchozí šetření bývalého šéfredaktora publicistiky Marka Wollnera. Jak jsme informovali například zde, vedení televize plánuje řadu dílčích změn, mimo jiné mají mít zaměstnanci přístup k psychologické pomoci, v případě vedoucích pracovníků si pak chce televize „došlápnout“ na přílišnou koncentraci moci, zlepšit se má i informovanost zaměstnanců v otázkách nevhodného chování v pracovních vztazích.